Nakupte ještě za 801 Kč!
Doprava zdarma od 1 000 Kč.
„I když se kniha točí kolem smrti a víry v duchy, je hlavně o životě a o tom, co v něm hledáme,“ říká Klára Wang Tylová o svém neobvyklém debutu. Kniha Ostrov duchů má šest velmi odlišných hrdinů, jejich propletené příběhy se odehrávají na Tchaj-wanu, kde duchové jsou často živější než lidé a kde se posmrtný život nebere na lehkou váhu.
Mladý Tchajwanec Wej našel tu pravou holku. Britská učitelka angličtiny Lucy zase našla byt s nečekaným spolubydlícím. Studentka práv Su-wej hledá sílu, jak obstát nejen na vysoké škole. Realitní makléř William se žene za úspěchem a bohatstvím. Indonéská pečovatelka Siti se probírá vzpomínkami na domov na východní Jávě. Youtuber Shade hledá duchy, a to doslova.
Debutující Kláře Wang Tylové se brilantně podařilo zachytit nejen atmosféru tohoto místa, ale umně ve své mozaice pracuje i s napětím a nadpřirozenou tematikou.
Vzhledem k vaší původní profesi novinářky, inspirovaly vás i skutečné zprávy z médií?
Byly jedním ze zdrojů. Jednou jsem narazila na kratičkou zprávu o nehodě nebo snad neúmyslném zabití, to už si přesně nepamatuji, a na konci té zprávy byla věta o tom, že dotyčný přišel na policii právě proto, že věřil, že ho navštěvuje duch té zemřelé osoby. To mi přišlo fascinující. Ne snad tvrzení toho člověka, ale fakt, že se to dostalo i do novin, do zprávy o několika řádcích. Od té chvíle jsem věděla, že tímhle příběhem bych chtěla knihu začít.
Motiv duchů se v knize objevuje spíš v existenciálním rozměru, nejde o strašení. Máte ale ráda i hororové „duchařiny“, ať už v literatuře, nebo ve filmu?
Je to téma, které mě baví, protože vždy skrývá nějaké tajemství a já se od mala docela ráda bojím, pokud jsem zároveň v bezpečí. V literatuře a filmu mě ale zajímá také v jiné rovině, a to jako nástroj, jak se dotknout otázek svědomí, viny, odpuštění a žalu. Krásnou ukázkou toho je například korejský horor Příběh dvou sester.
Přestože v knize vystupují i mladí lidé, kteří před plánovaným setkáním s duchem dodržují tradice, v knize vidíme i rozpor mezi tím, jak tradice vnímají starší a mladí, odpovídá to i každodenní realitě? Jak vnímají duchy dnešní mládí Tchajwanci?
To téma obecně mě začalo zajímat záhy poté, co jsem na Tchaj-wan přijela, protože ten kontrast mezi modernitou a dodržováním tradic a rituálů zejména v období měsíce duchů je do očí bijící. Ale nemyslím si, že mladí na duchy nevěří. Obecně je ta víra součástí jejich kultury a na Tchaj-wanu je dodržování rituálů a tradic, kterými se vyjadřuje úcta k předkům, stále hodně silné. Moje zkušenost je, že pokud ti mladší přímo neřeknou, že věří, tak řeknou, že nevědí nebo že na to nemají názor, ale pokoušet to raději nebudou.
Měla jste možnost během života na Tchaj-wanu poznat, jací jsou tamní čtenáři, jaké mají rádi knihy? I váš román zachycuje vliv anglo-americké kultury například na jména, platí to i v literatuře?
Stejně velký je také vliv Japonska, například manga je na Tchaj-wanu velice populární. Lidé také hodně čtou překlady světových bestsellerů, hlavně když je to ještě podpořeno filmovým zpracováním. Populární jsou také knihy o financích a tradičně wu-sia romány, což je původně čínský žánr spojený s bojovým uměním.
Kniha má mozaikovou strukturu a události nesledujeme chronologicky. Byl tenhle ozvláštňující prvek od začátku záměr, nebo se vám tak kniha přirozeně vyvíjela pod rukama?
Myšlenka na knihu se zrodila před víc jak deseti lety. Od začátku jsem věděla, že v knize bude vystupovat víc vypravěčů, kteří do příběhu něco z různých stran přinesou. Takže ano, dá se říct, že to byl od začátku záměr. Nevěděla jsem ale, které přesně postavy to budou, nad tím jsem stále přemýšlela. Už před nějakými osmi lety, kdy jsem trávila hodně času v autobuse na cestě mezi Tchaj-pejí a městem, kde byl přes léto u prarodičů můj syn, jsem si do příručky o osobních financích, kterou jsem dostala, začala dělat poznámky a načrtávat jednotlivé postavy. Tehdy jsem také napsala asi půlku první kapitoly a pak to nechala roky ležet. Stále jsem si říkala: ještě musíš tohle a ještě musíš támhleto. Pak jsem se jednou probudila a řekla jsem si: vždyť už to všechno máš.
Klára Wang Tylová (1981) pracovala v letech 2001–2008 jako redaktorka, později jako dopisovatelka z Tchajwanu a v Lidových novinách jí vycházel Asijský diář zaměřený na společenská témata a život v jihovýchodní Asii. Vystudovala žurnalistiku a mezinárodní vztahy v Brně a mezinárodní komunikaci v magisterském programu na univerzitě v Tchajpeji. Tam také posléze nastoupila jako editorka do místního deníku Taiwan News. Nyní žije v Praze, ale na Tchajwan se neustále vrací.
V pracovní době se nebudou číst noviny! Knižní novinky si čtěte! S naším newsletterem budete vědět o všem, co se v Pasece šustne, ať už vás zajímá pohled do zákulisí, novinky, nebo slevové akce.
Přihlášením se k odběru novinek souhlasíte se zpracováním vašich osobních údajů.
