Taška zatím zeje prázdnotou.

Pragensie

Motol, Stodůlky, Vokovice nebo Ruzyně. To jsou čtvrti, které dnes vnímáme jako přirozenou a samozřejmou součást Prahy. Tam, kde dnes stojí nemocnice, letiště nebo sídliště, byly ale dříve vesnice, hospodářské dvory, návsi, sady a kostely. Nevládl tu městský ruch, ale poklidný vesnický život, jehož průběh určoval cyklus hospodářských prací. Od 20. let minulého století se však zástavba vesnic v blízkosti Prahy rozšiřovala, asfaltovaly se tu silnice, zaváděly se sem tramvajové tratě, až je nakonec hlavní město pohltilo. Co se z minulosti pražských vesnic ztratilo a jak se proměnily, připomíná další kniha z edice Zmizelá Praha.

Přes 200 fotografií zachycuje, jak se proměnily tyto části Prahy: Butovice, Hlubočepy, Holyně, Jinonice, Košíře, Liboc, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Motol, Nebušice, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Sedlec, Slivenec, Sobín, Stodůlky, Střešovice, Suchdol, Třebonice, Veleslavín, Velká Chuchle, Vokovice, Zbraslav, Zličín.

240 stránek 240 stránek
V8 170 x 240 mm V8 170 x 240 mm
12/2019 12/2019
978-80-7432-984-5 ISBN 978-80-7432-984-5

V e-shopu jsme titul vyprodali, ale zkuste vaše oblíbené knihkupectví.

Lubomír Procházka

Lubomír Procházka

Etnograf a historik Lubomír Procházka absolvoval obor národopis – dějepis na Filozofické fakultě UK v Praze. Působil v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze, dále ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a od roku 1999 v Hornickém muzeu Příbram. Do roku 2021 byl vedoucím Muzea vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci. Externě přednáší též v Ústavu etnologie FF UK v Praze. Oborem jeho zájmu jsou vesnická sídla a jejich architektura, interiéry vesnického bydlení a tzv. muzea v přírodě.

Jana Viktorínová

Jana Viktorínová

Jana Viktorínová absolvovala obor etnologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Od roku 2012 působí jako kurátorka v Oddělení historických sbírek Muzea hlavního města Prahy a jako garantka Regionálního odborného pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu. Věnuje se urbánní etnologii se zaměřením na sociální problematiku, v roce 2019 připravila výstavu Chudá Praha, publikuje články o pražských nouzových koloniích a příbuzných tématech.

Martin Čerňanský

Martin Čerňanský

Martin Čerňanský absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze ve studijním oboru pozemní stavby, profesním zaměření architektura pozemních staveb. Působí jako odborný a metodický pracovník na generálním ředitelství Národního památkového ústavu. Podílel se na grantovém projektu Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR zaměřeném na poruchy a poškození nemovitých památek. Založil a spravuje vzdělávací portál Památky a lidová architektura ČR (lidova-architektura.cz).