Občanský průkaz bylo označení rudé knížečky, bez které nemohl obyvatel socialistického Československa starší patnácti let jít ani vysypat koš a v níž byly zapsány všechny důležité informace od vzdělání po zaměstnání. Zároveň šlo o magickou formuli, jejímž pronesením policajti legitimovali nekonformní mládež, což byla většinou jen záminka k šikaně.
Petr Šabach líčí čas prosycený absurditou, strachem z fízlů, podezřívavostí i násilím, ale také touhou po svobodě a snahou o únik z olověné šedi všedních dní. Vykresluje dobovou atmosféru českých hippies a mániček, pražského hospodského undergroundu a také po akování a proplouvání zhoubným společenským klimatem. Píše s vypravěčským nasazením a smyslem humor, které jej staví po bok Bohumila Hrabala, a jeho próza je právem považována za moderní klasiku.
Petr Šabach (1951–2017) je jedním z nejčtenějších českých spisovatelů. Jeho sbírky povídek a novely jako Hovno hoří (1994), Babičky (1998) nebo Občanský průkaz (2006), vydávané od začátku 90. let Pasekou, jsou považovány za moderní klasiku. Šabachovy knihy se staly náměty divácky populárních filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo a U mě dobrý. Autor vystudoval střední knihovnickou školu a teorii kultury na FF UK, během normalizace byl zaměstnán jako technický redaktor, metodik, noční hlídač, inventurník či odborný referent. V 80. letech začal publikovat v Mladé frontě, Práci, Tvorbě a v jiných periodikách, první knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal roku 1986. V roce 2016 získal Cenu Karla Čapka udělovanou českým PEN klubem.