Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné. Obětí posledních pražských demolic byl Aulického Transgas na Vinohradech nebo nárožní, takzvaný Kozákův, dům na Václavském náměstí. Publikace pojednává slovem a obrazem čtyřicet objektů, jejichž ztráta památkový fond výrazněji poškodila. Z těch známějších k nim patří proměna horizontu pražské Hanspaulky po zničení hotelu Praha, estetická degradace Klimentské ulice po zboření Špačkova domu nebo demolice unikátní mazutové výtopny na sídlišti Invalidovna. Kniha se ale zaměřuje i na stavby, jejichž konec palcové titulky nezaznamenaly, jako například skladový areál Na Třebešíně, továrny Ringhoffer, Walter, Lokomotivka, Pergamenka či Praga v Karlíně. Bohaté obrazové vybavení knihy zahrnuje materiál archivní i novější, pořízený v době před zánikem budov.
Kateřina Bečková (1957) spravuje sbírku starých fotografií v Muzeu hlavního města Prahy a od roku 2000 je předsedkyní Klubu za starou Prahu. Je autorkou mnoha publikací o staré Praze, v rámci ediční řady Zmizelá Praha v Pasece vydala knihy Staré Město, Zmizelá Praha – dodatky I, II, III, Továrny a tovární haly I, II, III, Nádraží a železniční tratě, Vltava a vltavské břehy I, II., Letohrádky, libosady a výletní místa I, II.