Sedmý díl Velkých dějin zemí Koruny české popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1618), jež je označováno za první století novověku. Toto období charakterizuje hospodářský a kulturní rozkvět i překonávání jisté politické a konfesionální izolace, kterou způsobily husitské války. Zároveň se začíná projevovat určitá vývojová opožděnost střední Evropy za Evropou západní, jež začíná těžit ze zámořských objevných cest. V českých zemích spěje politický i společenský vývoj k osudovému konfliktu mezi tradičním stavovským a modernějším absolutistickým pojetím monarchického zřízení.
Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. (1963), historik dějin raného novověku. V současné době působí jako vedoucí Katedry historických věd na Fakultě humanitních studií Univerzity Pardubice, externě vyučuje na Ústavu českých dějin FF UK Praha (od 1996) a vede správu numismatické sbírky Východočeského muzea v Pardubicích. Ve své vědecko-výzkumné činnosti se zaměřuje na problematiku politických a kulturních dějin a vývoje peněžního oběhu v raně novověké Evropě.