Z francouzského originálu přeložila Šárka Belisová
Společnost
Původně se jmenoval Julien, ale v šesti letech se nechal přejmenovat na Huga. Julien byl diktátor a negativní osoba, Hugo je jiný, lepší. Julien téměř nemluvil, ale ani Hugo nekomunikuje s okolím úplně bez problémů, snaží se proplout, příliš se neangažovat. Přesto se stává terčem šikany a dochází k rozhodnutí porvat se se svou jinakostí. Tehdy se nechá zvolit předsedou školní samosprávy a po střední škole odchází na divadelní školu. Hugo Horiot, herec a aktivista za práva lidí s autismem, má Aspergerův syndrom a jeho kniha je sugestivním autoportrétem autistického dítěte a příležitostí pro čtenáře nahlédnout každodenní realitu autismu s jeho úzkostmi a posedlostmi zevnitř.
Hugo Horiot (1982) je francouzský spisovatel, herec, režisér a bojovník za důstojnost lidí s autismem. Je synem spisovatelky Françoise Lef?vre, autorky knih Surtout ne me dessine pas un mouton (Hlavně mi nemaluj beránka) a Le Petit Prince Cannibale (Malý princ kanibal), které dávají nahlédnout do jejího vztahu se synem. Jen díky matce mohl chodit do normální školy, třebaže musel čelit neporozumění ze strany jak učitelů, tak spolužáků. V roce 2000 nastoupil k divadlu Théâtre du jour. V březnu roku 2017 představil svou kandidaturu v rámci prezidentských voleb pod hlavičkou strany „neurodiverzity“, avšak příliš pozdě, než aby mohl doufat, že získá potřebný počet sponzorů. Jeho volební heslem bylo: „Jeden osud pro všechny“. Má vlastní rodinu a je otcem.