Společenské vědy

Přestože detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů, až nyní vychází její základní přehled. Kniha Dějiny české detektivky od Michala Jareše a Pavla Mandyse například odhaluje, proč se ve 20. a 30. letech psaly příběhy výhradně z Anglie či Spojených států, že dobré a čtivé detektivky vznikly i v době protektorátu, že publikum se opakovaně zdráhalo přijmout policistu jako bezvýhradně kladného hrdinu nebo jak skandinávské thrillery ovlivnily moderní české spisovatele a spisovatelky.

Autoři vypátrali, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela. Zároveň provází různými podobami žánru, jako jsou kriminální próza, noir, zlodějské romány, whodunitky, policejní romány nebo drsná škola spojená především s americkými zachmuřenými hrdiny. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: Bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Libují si spíš v ironizování, parodii a podvracení autority

V monografii, která se čte jedním dechem jako detektivka, se potkávají Emil Vachek, Edgar Collins, Eduard Fiker, Josef Škvorecký, Hana Prošková, Pavel Frýbort, Michal Sýkora, Iva Procházková, Michaela Klevisová a další.

Motol, Stodůlky, Vokovice nebo Ruzyně. To jsou čtvrti, které dnes vnímáme jako přirozenou a samozřejmou součást Prahy. Tam, kde dnes stojí nemocnice, letiště nebo sídliště, byly ale dříve vesnice, hospodářské dvory, návsi, sady a kostely. Nevládl tu městský ruch, ale poklidný vesnický život, jehož průběh určoval cyklus hospodářských prací. Od 20. let minulého století se však zástavba vesnic v blízkosti Prahy rozšiřovala, asfaltovaly se tu silnice, zaváděly se sem tramvajové tratě, až je nakonec hlavní město pohltilo. Co se z minulosti pražských vesnic ztratilo a jak se proměnily, připomíná další kniha z edice Zmizelá Praha.

Přes 200 fotografií zachycuje, jak se proměnily tyto části Prahy: Butovice, Hlubočepy, Holyně, Jinonice, Košíře, Liboc, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Motol, Nebušice, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Sedlec, Slivenec, Sobín, Stodůlky, Střešovice, Suchdol, Třebonice, Veleslavín, Velká Chuchle, Vokovice, Zbraslav, Zličín.

Poprvé se setkali v roce 1978 na tajné schůzce na vrcholcích Krkonoš jako nepřátelé komunistického režimu. Necelých dvanáct let nato se dramatik Václav Havel stal československým a později českým prezidentem a novinář Adam Michnik šéfredaktorem největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. Počáteční setkání dvou výjimečných osobností, které spojila myšlenka účinné a nenásilné strategie, jak demontovat autoritářské režimy ve střední Evropě, vyústilo v přátelství na celý život. Během následujících dvou porevolučních desetiletí spolu nepřetržitě vedli dialog o tom, jak ve svých zemích znovu vybudovat demokracii, vypěstovat svobodnou politickou kulturu a neztratit přitom své ideály.

Rozhovory, v nichž se Havel a Michnik střetávali svými názory, odlišnou životní zkušeností i vtipem, jsou pronikavým svědectvím oné podivuhodné doby, v jejíchž důsledcích dnes žijeme. V takto ucelené podobě a česky vycházejí poprvé.

Lze se jen podivovat předvídavosti, s níž Havel a Michnik odhalují problémy nacionalismu a degradace veřejné diskuse na populistické výkřiky. I díky tomu se kniha čte ne jako historický dokument, ale jako živý příspěvek k dnešním diskusím. -- Michael Žantovský

Dějinné peripetie druhé poloviny 20. století zanechaly na tváři moravské metropole možná překvapivě pestrý otisk. Stopy sorely nacházíme na sídlištích brněnských předměstí, zářným příkladem bruselského stylu je hotel Continental, za jednu z nejúspěšnějších českých architektonických realizací byla označena brutalistní budova Ingstavu ve Štýřicích. Proslulý kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, radnice v Žabovřeskách či Moravská zemská knihovna dokládají ozvěny hnutí hightech, postmoderny i dekonstruktivismu. Druhý díl úspěšného průvodce po brněnské architektuře představí slavné i méně známé stavby. Hesla opět doprovázejí fotografie zachycující současný stav budov, publikace obsahuje přehledné mapy s vyznačenými objekty a medailonky architektů.

Rozpad sovětského světa vedl v Rusku k dlouhé a bezvýchodné kocovině, na niž Putinův režim aplikoval jednoduchý lék: Národní hrdost. Téma vítězství ve Velké vlastenecké válce však přináší mnohá nebezpečí spojená s temnými proudy dějin. Cílené manipulaci podléhá historie vzdálenější i nedávná.

Do pozitivního obrazu Ruska se nehodí vzpomínky na Stalinovy oběti, Gulag či deportace, ale mizí také pravda o čečenské válce, o olympiádě v Soči nebo o Krymu. Čím víc se Rusko upíná k minulosti, tím víc si zavírá cestu k solidní vizi budoucnosti a reálnému řešení problémů. Reportér Shaun Walker se nezaměřuje jen na Putinovu politiku. Navštívil různé kouty rozlehlé ruské říše a přinesl zprávu o ztracené generaci: Svůj stát ztratily miliony Rusů, kterým se politici dokola snaží navrátit smysl života a pocit sebeurčení, třeba i metodami naprosto cynickými.

O Vladimiru Putinovi už vyšly desítky knih. A většina z nich stále opakuje stejné omyly, klišé a mýty, tvrdí britský profesor Mark Galeotti, přední odborník na současné Rusko. V jedenácti kapitolách rozebírá sarkasticky a poutavě jeden zažitý omyl po druhém: Proč Putin není geniální stratég. Proč se nehlásí k žádné konkrétní ideologii. Proč není tak populární, jak by se mohlo zdát. Jak dokáže být loajální ke svým lidem. A co bude dělat, až mu skončí volební období?

Na základě dlouholetých výzkumů i osobní zkušenosti a mnoha rozhovorů s ruskými politiky, členem Putinovy osobní stráže nebo federálními daňovými úředníky přináší překvapivý a v mnoha ohledech realističtější pohled na jednoho z nejmocnějších mužů současné globální politiky.

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Nebo také elfem, gulliverovským Liliputánem či mimozemšťanem. Yens Wahlgren, odborník na umělé jazyky, kterými se mluví ve fikčních světech, se v jedinečné knize zabývá takovými lingvistickými fenomény, jaké představují například seriály Star Trek a Hra o trůny nebo Tarzanova dobrodružství či komiksy s Tintinem. Ve více než stech jazykových portrétech nabízí strhující pouť napříč historií, od záhadného spisu svaté Hildegardy z 12. století až po newspeak Orwellovy dystopie 1984 a řeč Burgessova Mechanického pomeranče.

Přístupně a zábavně napsaného průvodce fantastickou lingvistikou ocení nejen akademičtí profesionálové, ale i scifističtí nerdi, fanoušci popkultury a ti, kdo si rádi čtou o zajímavostech jazyka.

Zapomeňte na hygge a lagom, usrkáváním čajíčků a s dekou z modrožlutého obchoďáku blaženosti nedosáhnete. Finové, jeden z nejotrlejších národů severu a podle aktuálních průzkumů nejšťastnější lidé na světě, konečně odhalili své tajemství spokojeného života. Až přijdete večer z práce, nalijte si ten nejlepší alkohol, co doma najdete. A abyste si udělali pohodlí, klidně se svlékněte do spodního prádla. Nikdo vás neuvidí a třeba se vám po třetí skleničce vrátí elán, o který jste za celý den přišli. A kdyby se vám to samotářské popíjení náhodou vymklo z ruky, tak vězte, že i kocovina jednou skončí a nakonec se budete cítit jako znovuzrození.

Stejně jako po sauně nebo plavání mezi ledovými krami. Z finského kalsarikänni, tedy opíjení se doma v negližé, se stává celosvětový fenomén, jenž se vysmívá všem marketingovým tahům prodávajícím radostný pocit společně s nábytkem nebo vonnými svíčkami. Teprve tohle je ta pravá, vysokoprocentní Skandinávie.

V čem jsou liberálové stejní jako fašisti? Jaké to je, když vás vaše společnost nenávidí? Lze překonat společenské propasti? Nad tématy naší současnosti a minulosti se setkávají dvě generace novinářů: česko-slovenský intelektuál, jehož formovalo dětství a mládí v disentu spolu s listopadovým angažmá, a nadějní žurnalisté, narození do svobodné společnosti. Těžko bychom hledali někoho, kdo lépe než Šimečka rozumí Čechům i Slovákům současně a dovede jejich příběh posoudit ve středo- a východoevropských souvislostech. Šimečkovy vlastní životní osudy, jimž se kniha také věnuje, ho přitom nevedou k pesimismu, ale naopak k vůli hledat východiska ze zdánlivě bezvýchodných situací. Během rozhovoru se karta několikrát obrací, ten, kdo odpovídal, se také ptá a mezigenerační dialog odhaluje, kde se dvě odlišné životní zkušenosti střetávají a na čem se naopak shodnou.

"Fotografování mě osvobozuje od tlaku, co se mi usazuje na duši," říká Jan Dobrovský, jehož série snímků ze severních Čech přináší do české krajiny zcela novou kvalitu fotografické citlivosti. "Nedokážu vyjádřit slovy, co ve mně vyvolává, když vidím, s jakou nečekanou něhou hladí chlap jako hora rozjívené dítě." Mezi romskými rodinami v Krásné Lípě Dobrovský nejprve hledal poezii syrového bytí, ale našel tam mnohem víc - nové přátele i příležitost splatit starý osobní dluh. A tak začal Romy navštěvovat v domácnostech, při svátečních okamžicích i na boxerských trénincích. V černobílých kompozicích, jež mohly být pořízeny jen v atmosféře oboustranné důvěry, nám muž s Leicou předkládá empatický, světelný otisk lidské intimity i přirozené touhy stát se hrdinou vlastního života. Vychází s předmluvou autora a doslovem Miroslava Petříčka.

Do jedné knihy se vešlo sto let, sto fotografií a sto komentářů. Připomene či odhalí, co podstatného se událo v každém roce existence naší země od vzniku Československé republiky. Ve spolupráci s ČTK jsme vybrali dobové snímky, které daný rok charakterizují nejlépe, ale také zcela překvapivě. Před očima máme zásadní historické momenty, události, na něž můžeme být právem pyšní, stejně jako bizarní a úsměvné situace, na které jsme již dávno zapomněli. Každou fotografii doprovází komentář známé osobnosti z různých oborů – od sportovců po lékaře. Pamětníkům i mladším generacím v každém případě nabízí unikátní kontext pro životy našich rodin a blízkých.

Do knihy přispěli:

Radek Banga, Milena Bartlová, Xavier Baumaxa, Petr A. Bílek, Anna Bolavá, Petr Borkovec, Tereza Boučková, Vít Brukner, Václav Cílek, Miřenka Čechová, David Černý, ČTK, Tereza z Davle, Laco Deczi, Jan Dobrovský, Pavel Dominik, Zuzana Dostálová, Daniela Drtinová, Kateřina Englichová, Petr Fischer, Fedor Gál, Nora Grundová, Jiří Grygar, Libuše Heczková, Lukáš Hejlík, Anna Hogenová, Pavla Holcová, Radkin Honzák, Anna Horáčková, Pavla Horáková, Cyril Höschl, Vavřinec Hradilek, Michal Hvorecký, Helena Illnerová, Markéta Irglová, Božena Jirků, Lenka Jungmannová, Krištof Kintera, Ondřej Kobza, Iveta Kokyová, Jakub König / KITTCHEN, Pavel Kosatík, Charlotta Kotíková, Jana Koubková, Libuše Koubská, Terezie Kovalová, Ivan Král, Eda Kriseová, Miroslav Krobot, Silvie Lauder, Milena Lenderová, Marcela Linková, Lucie Lomová, Galina Miklínová, Blanka Milfaitová, Lukáš Musil / MUSA, Aleš Najbrt, Alice Nellis, Petr Nosálek, Rostislav Novák ml., Věra Nováková, Martina Overstreet, Pavel Pafko, Martin T. Pecina, Miroslav Petříček, Eva Le Peutrec, sestra Angelika Ivana Pintířová, Petr Pithart, Adam Plachetka, Iva Procházková, Vendula Prokůpková, Liběna Rochová, Jan Royt, Janek Rubeš, Alena Scheinostová, Josef Schovanec, Karol Sidon, Sabina Slonková, Petra Soukupová, Jiří Suchý, Tomáš Šebek, Jindřich Šídlo, Ondřej Štindl, František Štorm, Erik Tabery, Do Thu Trang, ToyBox, Helena Třeštíková, Kateřina Tučková, Martin Tvrdý, Saša Uhlová, Magda Vášáryová, David Vávra, Maxim Velčovský, Petr Vizina, Světlana Witowská, Robert Záruba, Eva Zaoralová, Jonáš Zbořil, Ladislav Zibura, Kamila Zlatušková

Šedesátá léta v české karikatuře zdaleka nereprezentoval jen režimní Dikobraz a laciná propaganda. Právě naopak: šlo o dobu, kdy českou vizuální kulturou vládly nejprogresivnější výtvarné tendence, často inspirované západní produkcí i avantgardními postupy. Přestože se tak dělo zásluhou osobností typu Adolfa Borna, Oldřicha Jelínka, Jiřího Kalouska, Miroslava Liďáka, Jaroslava Maláka a dalších velkých jmen, systematická monografie mapující tvorbu autorů volně soustředěných kolem časopisu Mladý svět a vystavujících pod neformálním označením Polylegran dosud chyběla. Zkušený badatel v oblasti vizuální kultury Pavel Ryška nyní přináší nejen zasvěcenou a poutavě napsanou studii o dosud přehlížených rysech československého obrazového humoru, ale především strhující vhled do uměleckého i společenského kvasu nejpestřejšího období naší poválečné historie. Jeho kniha je vizuální lahůdkou pro nejširší okruh zájemců o dějiny umění.

Rozhovor dvou mužů, kteří stáli v posledních dvaceti pěti letech někdy proti sobě, jindy na stejné straně mnoha událostí. Odhaluje praktiky a operace tuzemských tajných služeb, nebezpečí, které hrozí od našich politiků, státních úředníků i byznysmenů, a jejich možné, často nevědomé spolupráce s přátelskými i nepřátelskými tajnými službami. Kniha odhaluje pozadí některých minulých i současných korupčních a defraudačních kauz a roli Karla Randáka v nich. Věnuje se ruskému vlivu u nás a úloze, jakou v něm hrají dva poslední prezidenti, případům spojeným s nákupem zbraní pro českou armádu, postavám kmotrů od Františka Mrázka a Radovana Krejčíře až po Ivo Rittiga či událostem kolem krachu vlády Mirka Topolánka. Rozhovor se snaží ukázat i to, zda hrál generál Randák roli v politickém vzestupu Andreje Babiše.

Jaký byl Svatý Václav jako člověk a vladař a jaká byla jeho doba? Přední český historik představuje Václava jako charismatickou osobnost a silného panovníka s cílevědomou západoevropskou orientací. Sleduje drama jeho životního zápasu v éře proměn Evropy pod duchovním a civilizačním vlivem křesťanství, v kontextu vytváření soustavy států střední Evropy. Nově interpretuje události a osobnosti českého raného středověku: křest Bořivoje a osud jeho manželky Ludmily, otázku viny Drahomíry a Boleslava I., dobové poslání Přemyslovny Dobravy a Slavníkovce Vojtěcha ? intelektuála evropského formátu. Historický osud knížete Václava skončil jeho mučednickou smrtí, ale záhy začíná jeho nekončící "druhý život" světce a garanta státnosti a politické kultury vznikajícího českého národa.

Italský sociolog a historik Fracesco Forgione se ve své knize zaměřuje na kalábrijskou zločineckou organizaci ´ndranghetu, již označuje za nejméně známou, ale nejvíc nebezpečnou mafii světa. Kniha začíná popisem události z roku 2007, kdy zabijáci jedné kalábrijských rodin postříleli své konkurenty v německém Duisburgu. Následuje exkurs k historickému pozadí aktivit této organizace a její teritoriální působnosti, včetně osvětlení původu tohoto slova a místa ´ndranghety mezi ostatními organizacemi, jako jsou Cosa Nostra, camorra a Santa Corona Unita. Samostatné kapitoly se pak věnují například tématu rozkrádání veřejných fondů včetně evropských, expanzi ´ndranghety a jejímu významnému zdroji příjmů - obchodu s kokainem. Kniha je spíše než osobní výpovědí erudovanou studií s častými citacemi z policejních protokolů a ze zpráv parlamentní komise pro boj s mafií, jejímž je Forgione dlouholetým členem.

Tušili jste, že Betlémské kaple jsou v Praze hned dvě? Jak se stalo, že Sputnik přeletěl ze Stromovky na Babu? Kde se v Praze vzal hotel, který má jediný pokoj, a ještě k tomu sedm desítek metrů nad zemí? Dá se na Smíchově svézt lanovkou, a navíc k tomu zadarmo? A trefili byste do první čistě bitcoinové kavárny na světě? Netradiční výběr 111 pražských pozoruhodností se vymyká zavedeným představám o tom, co je při návštěvě Prahy „povinné“, a nabízí jedinečnou procházku hlavním městem všem zvídavým návštěvníkům, které zajímá historie i současnost, skrytá zákoutí i místa pulzující životem – to vše ve výstižných a zasvěcených popisech s informativním fotografickým doprovodem a užitečnými praktickými radami a tipy.

3. vydání, aktualizované a doplněné (2020)