Společenské vědy

DOTISK

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, globální nástup Internetu či propad akciových trhů z roku 1987. Podle autora - jednoho z hrstky odborníků, kteří předvídali nástup nedávné finanční a ekonomické krize - je příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry v ekonomy a prognostiky, přehnaného kategorizování či uchylování se k dosavadním zkušenostem tam, kde bychom měli přemýšlet co nejotevřeněji a nejobecněji. Talebova kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve své oblasti, deníkem The Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

Tak hladký průběh převratu v roce 1948 nečekali ani komunisté. Prezident Beneš se nakonec veškerému nátlaku podvolil a většina zákonodárců, včetně členů demokratických stran, nové pořádky posvětila. Akční výbory jako hlavní prostředek „očištění“ společnosti se ukázaly jako nesmírně efektivní, propaganda fungovala, volby na konci května toho roku se podařilo zmanipulovat. Puč příliš nezkomplikovala ani smrt Jana Masaryka, který byl vzdor zakořeněným mýtům ochotný s KSČ spolupracovat a podle některých aktérů dokonce snil o roli hlavy státu. A přece tu bylo něco, co komunisté podcenili: mocenská gravitace Moskvy. Stála za první lží nového režimu, když Klement Gottwald ještě jako předseda vlády veřejně odmítl kolektivizaci zemědělství. Tvrdá sovětská linie razící doktrínu zostřování třídního boje však inspirovala i politické procesy, a zejména militarizaci ekonomiky, jež stáhla Československo v padesátých letech do hluboké hospodářské krize. Jak platilo ještě v osmdesátých letech, také politické uvolnění muselo být inspirováno Kremlem. A tak zlom nastal Stalinovou smrtí, shodou okolností bezprostředně následovanou smrtí Gottwaldovou. Silová konfrontace ustoupila „soupeření idejí“, ekonomická křivka se obrátila a režim se stabilizoval.

Jak je u edice Velké dějiny zemí Koruny české zvykem, ne všechny svazky vychází chronologicky. Jako první vyjde sedmnáctý svazek (XVII.), ve kterém se Jiří Pernes věnuje bouřlivému a čtenářsky vysoce atraktivnímu období 1948 až 1956. Následující rok vyjde šestnáctý svazek (XVI.) mapující období 1945 až 1948.

Křehkost, rozhodnost, solidarita, brutalita. Neznalému pozorovateli může připadat hardcore-punková subkultura plná protikladů a nesrozumitelná, příliš divoká, nespoutaná a nebezpečná. Jenže za stěnou hluku, agresivních kytarových riffů a extatického křiku lze především slyšet tlukot lidského srdce. Banán se na scéně aktivně pohybuje už více než 25 let a ve svém knižním rozhovoru mluví o ideálech, kvůli nimž se kdysi odcizil své rodině, o koncertech a legendárních klubech, o pendlování mezi šumavskými samotami a pražskými prodejnami desek, o empatii, politickém aktivismu, festivalu May Day a mnohaleté spolupráci s Antifašistickou akcí. Prozrazuje, co se stalo, když jeho kapela vyhrála Anděla, co jej spojovalo s Miss České republiky a jak tohle vše souvisí s punkovou etikou a jeho vnitřním nastavením. A nebojí se mluvit velmi otevřeně, o ostatních i o sobě. Pokud jste straight edge a nepijete alkohol jako Banán, pamatujete si toho opravdu hodně.

Od nedobrovolných pasažérů otrokářských lodí až po dunící reproduktory klubových soundsystémů vypráví hypertextový labyrint osudy revolucionářů, pro něž se hudba stala mocnou zbraní. Kromě vzniku a vývoje dalších hudebních žánrů, jako jsou funk, disco či soul, nabízí i vhled do příbuzných segmentů afroamerické kultury jako gangsta rap, stand-up komika či blaxploitation filmy. Nové vydání doplňuje příběh černé hudby o události poslední dekády – nástup trapu a drillu, úspěchy žen v rapu či vlnu nové angažovanosti afroamerické hudby v souvislosti s hnutím Black Lives Matter.

Průvodce od Jamese Browna a Milese Davise přes Prince a Michaela Jacksona ke Kanye Westovi a Drakeovi vás zároveň seznámí s klíčovými termíny, jako jsou remix, sampling, pirátská rádia, voodoo, zombies, afro-futurismus, slam, mixtapes nebo turntablismus.

„Hudba ohně vychází po dvanácti letech a já si teď s tím velkým odstupem uvědomuji, jak zásadní je. Můžete se o ni opřít, když chcete někomu v tuzemském prostředí ukázat, že hudební publicistika je fantastická disciplína, která vás přes euforii z písničky vede k netušenému poznání světa, v němž žijete. Mám tuhle knihu rád a potěší mě, když vy budete mít taky.“ --- Pavel Turek

„Patří k tomu nejzajímavějšímu a nejpřínosnějšímu, co v původní české knižní hudební publicistice kdy vyšlo.“ --- Ondřej Bezr

„Číst Hudbu ohně znamená absolvovat dobrodružný výlet, vzdělávací kurz, gastronomickou prezentaci a sezení u psychologa v jednom.“ --- Antonín Kocábek

Po třech desetiletích od prvního vydání se vám dostává do rukou verze aktualizovaná a doplněná tak, aby knihy mohly sloužit dalším generacím studentů a zájemců o historii. Oba svazky Dějin poskytují základní orientaci a shrnují vše podstatné o našich dějinách. Přístupnou a čtivou formou líčí chronologii událostí politických dějin, zasazují je do evropského kontextu a celkový obraz dotvářejí výkladem o hospodářských, sociálních a kulturních dějinách i dějinách sportu.

Pro první svazek Dějin, který se zabývá vývojem českých zemí od pravěku a počátku české státnosti po dobu pobělohorskou, byla kromě aktualizací reflektujících současný stav poznání připravena nová kapitola věnovaná pravěku.

Ministerstvo školství schválilo příručku jako učebnici pro předmět dějepis na středních školách.

Po třech desetiletích od prvního vydání se vám dostává do rukou verze aktualizovaná a doplněná tak, aby knihy mohly sloužit dalším generacím studentů a zájemců o historii. Oba svazky Dějin poskytují základní orientaci a shrnují vše podstatné o našich dějinách. Přístupnou a čtivou formou líčí chronologii událostí politických dějin, zasazují je do evropského kontextu a celkový obraz dotvářejí výkladem o hospodářských, sociálních a kulturních dějinách i dějinách sportu.

Pro druhý svazek Dějin, který mapuje události v českých zemích od poloviny 18. století po rozdělení Československa roku 1992, byly kromě aktualizací reflektujících současný stav poznání připraveny nové kapitoly věnované první světové válce a období let 1945–1992.

Ministerstvo školství schválilo příručku jako učebnici pro předmět dějepis na středních školách.

Díky téhle knize si odteď mnohem víc užijete jakýkoli příběh s Batmanem. Zkušený publicista a fanoušek Glen Weldon dává do souvislostí podoby a interpretace Temného rytíře od jeho zrodu v komiksu před osmdesáti lety až po nedávnou minulost. Přibližuje pozadí vzniku a kvality milovaných i nenáviděných děl: Nechybí kultovní televizní seriál ze 60. let, filmy od Tima Burtona, Joela Schumachera a Christophera Nolana, animovaná verze z 90. let ani nejslavnější komiksy od Neala Adamse, Franka Millera, Alana Moora nebo Granta Morrisona.

Batmanův život se prolíná s všeobecnými trendy v populární kultuře a v komiksových vesmírech DC a Marvel. Kniha vypráví také o tom, jak se zrodila skupina zarytých fanoušků, kteří si žárlivě střeží to, jak má podle nich Batman vypadat. Weldon ukazuje vzestup nerdů, kteří svým zápalem dokázali obohatit běžné publikum a mainstream, ale mezi nimiž se pravidelně objevují tací, jejichž vášeň se proměňuje v nenávist. Zábavná kniha, kterou si pochvalují také oceňovaní scenáristé jako Tom King nebo Scott Snyder, vám otevře cestu k novému čtení superhrdinských příběhů.

Weldonova kniha je zkrátka jako Batman: Občas k popukání, občas strašidelná, ale vždy chytrá a fascinující. Jen těžko se odkládá. --- TOM KING, dlouholetý scenárista komiksové řady Batman

#popkultura

Jak se „obyčejná žena v domácnosti“ v šedesátých letech 20. století dovedla poprat s úkoly, které trápí spoustu rodičů i dnes? Hana se nezalekla žádné překážky, vymýšlela metody, jak staršího syna vzdělávat doma, neúnavně s ním obcházela lékaře a oběma svým dětem věnovala svou duši, srdce a čas. Pečlivé zápisky, které si Hana vedla od své svatby do roku 1973, tak poskytují nejen neobyčejné svědectví o životě s autismem ve 20. století, ale především z nich skládáme portrét výjimečné ženy.

Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Pasparta

Čornej populární formou osvětluje evropský kontext událostí, dobovou mentalitu, náboženské souvislosti, vojenskou strategii husitů a jejich protivníků i význam husitství pro české dějiny. Po nevídaném úspěchu monografie Jan Žižka se nelze vyhnout srovnávání. „Kniha má k Žižkovi jen velmi volný vztah, vlastně především v celkovém koncepčním uchopení husitství. Obě knihy považuji za naprosto samostatné,“ vysvětluje Čornej.

Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě. Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi. Roku 1413 však svitla naděje, protože kostnický koncil měl od příštího roku konečně nejpalčivější problémy řešit. Jeho výsledkům kontinent zatleskal a vzápětí strnul nad bouří, kterou v jeho srdci vyvolala poprava Mistra Jana roku 1415. Byly to události, které zásadním způsobem zasáhly do českých, ale i středoevropských dějin, charakter českých zemí pak ovlivnily až do Bílé hory. „Období husitské revoluce bylo nejen převratné, ale i dramatické, barvité a zajímavé, proto je i čtenářsky vděčné,“ říká autor. „S černobílými pohledy a dnešními kritérii při jeho hodnocení nevystačíme, musíme je vnímat a vykládat zevnitř, z myšlenkových souřadnic a životní reality 15. století.“

Podle redaktora knihy Viktor Bezdíčka spočívá kouzlo novinky také v tom, jak na malé ploše dokáže vykreslit celou okolní evropskou scénu. „Ohromily mě třeba pasáže o Zikmundovi nebo motivy, které by člověk tak úplně nečekal, například vztah husitů a Židů. Z hlediska vývoje mi už u Žižky přišlo hodně zajímavé vysvětlení čáslavského sněmu jako prvního nesmělého vykročení k parlamentarismu,“ říká Bezdíček, který s autorem spolupracuje dlouhodobě, kromě Žižky třeba také na svazcích edice Velké dějiny Zemí koruny české.