Společenské vědy

PŘEDLOHA TELEVIZNÍHO SERIÁLU GÉNIUS - EINSTEIN

Žádný jednotlivec tolik nepřispěl k vědeckému pokroku lidstva a k poznání vesmíru, který nás obklopuje. Einsteinův myslitelský výkon je jedním z divů světa. Po cesté, kterou Einstein vytyčil před více než sto lety, věda krácí dodnes - čím víc se toho o vesmíru dozvídáme, tím víc jeho teorií vědci potvrzují. Od svého prvního vydání roku 2007 tento životopis nejen nezestárl, ale mezi knihami o Albertu Einsteinovi se stal tou nejzásadnější a nejvyhledávanější publikací. Isaacsonovo živé vyprávění poskytuje úplný, výstižný a srozumitelný portrét Einsteina ve vší její složitosti, s géniovými nonkonformními rysy, s jeho vztahem k filozofii a k náboženství, s vědeckými i osobními problémy. Přibližuje podstatu jeho geniality a způsob jeho myšlení. Odpovídá na otázku, jak mohl patentový úředník, člověk, který celý život bojoval s praktickými stránkami studia, otcovství, manželství a zaměstnání, odhalovat tajemství atomů a kosmu.

Walter Isaacson jako první zpracoval Einsteinův život v celé šíři díky tomu, že Hebrejská univerzita v Jeruzalémě podle poslední vůle Einsteinovy nevlastní dcery uvolnila přes 3 000 stran nových dokumentů, především Einsteinových dopisů jeho první a druhé ženě a dětem. Český doslov teoretického fyzika Jiřího Bičáka hodnotí Einsteinův pražský pobyt a vliv jeho osobnosti a díla na naši vědu i kulturu, na osobnosti, jakými byli Čapek, Březina, Martinů či Šalda.

„Isaacson zachytil Einsteina v úplnosti. Bere nás na povznášející cestu po životě, mysli a vědě muže, který změnil náš pohled na vesmír. Činí tak nenuceným stylem, který nepřekáží pronikavému zacílení na detail a na vědeckou přesnost.“ Brian Green, autor knih Elegantní vesmír a Struktura vesmíru

„Isaacson napsal nejcennější životopis velikána, o němž už bylo napsáno tolik.“ Murray Gell-Mann, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 1969

MASARYK PRO 21. STOLETÍ

Pavel Kosatík sestavil Masarykův plastický obraz pro 21. století. Pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti byl přesvědčen. Výsledkem zápasů bylo pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň, paradoxně, zakladatel zatížil republiku břemeny, která se časem ukázala neúnosná.

Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

Do knihy přispěli:

Radek Banga, Milena Bartlová, Xavier Baumaxa, Petr A. Bílek, Anna Bolavá, Petr Borkovec, Tereza Boučková, Vít Brukner, Václav Cílek, Miřenka Čechová, David Černý, ČTK, Tereza z Davle, Laco Deczi, Jan Dobrovský, Pavel Dominik, Zuzana Dostálová, Daniela Drtinová, Kateřina Englichová, Petr Fischer, Fedor Gál, Nora Grundová, Jiří Grygar, Libuše Heczková, Lukáš Hejlík, Anna Hogenová, Pavla Holcová, Radkin Honzák, Anna Horáčková, Pavla Horáková, Cyril Höschl, Vavřinec Hradilek, Michal Hvorecký, Helena Illnerová, Markéta Irglová, Božena Jirků, Lenka Jungmannová, Krištof Kintera, Ondřej Kobza, Iveta Kokyová, Jakub König / KITTCHEN, Pavel Kosatík, Charlotta Kotíková, Jana Koubková, Libuše Koubská, Terezie Kovalová, Ivan Král, Eda Kriseová, Miroslav Krobot, Silvie Lauder, Milena Lenderová, Marcela Linková, Lucie Lomová, Galina Miklínová, Blanka Milfaitová, Lukáš Musil / MUSA, Aleš Najbrt, Alice Nellis, Petr Nosálek, Rostislav Novák ml., Věra Nováková, Martina Overstreet, Pavel Pafko, Martin T. Pecina, Miroslav Petříček, Eva Le Peutrec, sestra Angelika Ivana Pintířová, Petr Pithart, Adam Plachetka, Iva Procházková, Vendula Prokůpková, Liběna Rochová, Jan Royt, Janek Rubeš, Alena Scheinostová, Josef Schovanec, Karol Sidon, Sabina Slonková, Petra Soukupová, Jiří Suchý, Tomáš Šebek, Jindřich Šídlo, Ondřej Štindl, František Štorm, Erik Tabery, Do Thu Trang, ToyBox, Helena Třeštíková, Kateřina Tučková, Martin Tvrdý, Saša Uhlová, Magda Vášáryová, David Vávra, Maxim Velčovský, Petr Vizina, Světlana Witowská, Robert Záruba, Eva Zaoralová, Jonáš Zbořil, Ladislav Zibura, Kamila Zlatušková

Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím PASPARTA

Strhující drama let 1917-1923 v Evropě, jimž se Gerwarthova kniha věnuje, umožňuje pochopit koloběh násilí, který poznamenal celé století, jež se z odstupu stále více jeví jako nekončící konflikt s přechodnými pauzami, kdy bylo možné si vydechnout. Velké plátno, připomínající velkorysé syntézy Timothyho Snydera či Tonyho Judta, předkládá nesčetně témat a otázek, jež jsou i po stu letech překvapivě palčivé a živé.

"Palčivá a názorná připomínka, že zdroje násilí panujícího po celé století lze stopovat zpět až ke katastrofálnímu konci první světové války." - Richard Overy, Literary Review

"Poražení jsou výjimečná historická kniha." - Andrew Lynch, Sunday Post Business Magazine

"Příběh chaosu ovládajícího kontinent vede ke snazšímu pochopení, proč byl pořádek v Evropě ve třicátých letech tak přitažlivou myšlenkou…, proč jen málo válek končí smírem. jakmile společnost potlačí své instinktivní, kulturní a právní zásady vůči zabíjení, náprava je často těžká." - Max Hastings, The Sunday Times