Přírodní vědy

Perlmutterova metoda zaměřená především na snížení rizika mozkových onemocnění si umí poradit zároveň s nadváhou, cukrovkou, depresí, nespavostí, alergií, vysokým krevním tlakem, ADHD a s mnoha dalšími potížemi. Nová kniha ji zpracovává jako praktický, široce aplikovatelný životní program. Autor čtenáře seznamuje s novými poznatky, k nimž dospěl od vydání předchozích knih a které potvrdily jeho původní koncept - více tuku, méně sacharidů a důležitost péče o střevní mikrobiom. Komplexní návod zahrnuje původní recepty a výživový plán, rady, tipy a triky, jak překonávat každodenní překážky, jak správně naložit se spánkem či stresem, jak správně cvičit, a mnoho dalšího.

MOŽNÁ JSTE NĚKDO JINÝ

Stává se vám, že najednou zapomenete, co jste chtěli udělat? Nemůžete přijít na jméno známému, kterého jste právě potkali? Tímto způsobem paměť chybuje celkem běžně. Co když se ale dopouští naprosto zásadních omylů, co když vámi dokonce manipuluje a vytváří vlastní verze vzpomínek a vybájenou minulost?

Forenzní psycholožka Julia Shawová ve své knize zkoumá různé způsoby, kterými nás mozek vodí za nos. Staví na skutečných případech falešných přiznání, přiznání ke zločinům, jež se nikdy nestaly, ukradených vzpomínek cizích lidí a bludech všeho druhu. Především ale radí, jak posílit paměť právě na základě vědomí, že je nedokonalá a nespolehlivá. Iluze paměti nabízí jedinečný, ohromující vhled do lidské mysli a klade znepokojivou otázku, zda jsme schopní sami sebe opravdu poznat.

• Proč jsme obětí falešných vzpomínek

• Proč přehnaně věříme své paměti

• Proč potřebujeme zapomínat

• Proč multitasking nefunguje

• Proč vznikají justiční omyly

• Proč sociální sítě mění naše vzpomínky

• Proč je hypnóza neúspěšná

• Proč přijmout, že je paměť nedokonalá

• Proč funguje mnemotechnika

• A proč paměťové hry nefungují

Počet diagnóz autismu, ADHD či demence v posledních letech strmě stoupá, deprese trápí každého desátého, bolest hlavy každého druhého z nás. Revoluce v léčení psychoneurologických poruch je však na spadnutí. Nejnovější výzkum dokazuje úzkou, příčinnou souvislost mezi kondicí mozku a stavem střevního mikrobiomu, tedy zdravím nejmenších obyvatel lidských útrob, jichž je desetkrát více než tělesných buněk. Na základě souvislostí mezi zvoleným životním stylem, stavem trávicího traktu a zdravím mozku stanoví autor několik jednoduchých způsobů, jak zlepšit kondici vyšší nervové soustavy. Cesta ke zdravému mozku vede přes prostou změnu jídelníčku a zachování programu šesti postupných kroků, o nichž se v knize dočtete.

„Mozek v kondici je zjevení! Nečekejte, až se tyto informace stanou součástí mainstreamu. Držte se těchto rad a pracujte na zdraví svém a svých blízkých už teď.“ — Christiane Northrupová, autorka knihy Bohyně nestárnou

„David Perlmutter je klíčovou osobností rodícího se oboru a jeho nová kniha je jedním z jeho mezníků.“ — Prof. Dale E. Bredesen, specialista na Alzheimerovu chorobu

Leonard Susskind vyhlásil před lety Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, "válku", která je z odborné literatury známá jako válka o černé díry. Nejde o žádný podružný fyzikální detail. Hawkingovo tvrzení, že informace z našeho vesmíru se definitivně ztrácejí v černé díře, by mělo pro pilíře fyziky a pro svět jako takový dalekosáhlé důsledky. Dvě desetiletí trvající zápolení obou vynikajících vědců, po němž Hawking Susskindovi ustoupil, vyústilo v důležitý teoretický výzkum a řadu objevů a mimo jiné přineslo domněnku, že náš svět a my všichni můžeme být jen pouhou holografickou iluzí, projekcí ze světa majícího o rozměr méně. Titul vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Dokořán a Argo.

Kniha, která je bestsellerem už více než desetiletí, pojednává s greenovskou brilancí a průzračností o jedné z nejodvážnějších vědeckých teorií současnosti. Teorie strun je možná skutečně klíčem k jednotné teorii pole, jež Einsteinovi unikala více než třicet let. Teprve ona dává naději, že neprostupná zeď mezi obecnou teorií relativity - teorií velkého - a kvantovou mechanikou - teorií malého - bude konečně stržena. Ke sjednocení těchto dvou pilířů moderní fyziky dochází nyní v představě chvějících se mikroskopických smyček energie v samém srdci hmoty.

Nejnovější dílo oblíbeného popularizátora vědy Johna D. Barrowa podává rozsáhlý přehled různých modelů vesmíru, které se ve vědě objevily od antiky po dnešek. Jde o soupis logicky propojený, jasně rozlišující, které z modelů mohou aspirovat na model pozorovaného vesmíru a které vznikly jen jako zajímavé matematické konstrukce. Čtenářská obec, která sleduje literaturu z oblasti kosmologie, jistě takovýto systematický přehled, který je sepsán perem zkušeným v popularizaci a hluboce podložen širokým rozhledem autora, uznávaného vědce, uvítá, neboť se vyznačuje neotřelým pohledem na tematiku. Zabývá se i různými bizarními konstrukcemi, jež vznikly na základě teorie strun a dalších současných směrů ve fyzice. Tajemno vanoucí z představ, že žijeme v jednom zákoutí nekonečně mohotvárného vesmíru, vyvolává vzrušení ne nepodobné vzrušení ze sci-fi, autor však střízlivě hodnotí úlohu těchto představ při vytváření co nejhlubšího pohledu na svět, ve kterém žijeme, a pečlivě rozebírá jejich filozofický obsah.

"Globální oteplování už není jen hrozba filozofická či budoucí, dokonce už to vůbec není hrozba. Je to realita," konstatuje v úvodu své nejnovější knihy zakladatel mezinárodní iniciativy 350.org Bill McKibben, jehož kniha Konec přírody (1989) byla jednou z prvních varovných prognóz důsledků globální změny klimatu. V situaci, kdy je většina seriózních vědeckých doporučení nadále ignorována či přímo zpochybňována a mezinárodní společenství zatím nebylo schopno na stále hrozivější problém adekvátně zareagovat, představuje McKibbenovo zamyšlení příkladně věcnou analýzu skutečného stavu, v němž se nacházíme, a současně pokus o nalezení způsobu, jak se s reálným stavem věcí vyrovnat. Autor nenechává čtenáře na pochybách, že masivní proměna podmínek života na Zemi není pouze nevyhnutelná, ale začala již probíhat, byť si to zatím plně neuvědomujeme. I s maximálním nasazením prostředků, jaké má lidská civilizace k dispozici, není podle McKibbena reálné dosáhnout víc než jen částečného zmírnění těchto procesů. Podstatné bude, nalezneme-li společnou vůli k zásadní a dosud marně vyhlížené změně našeho chování; v opačném případě čeká svět, jak jej známe, drastický a nezvratný vývoj s jen obtížně představitelnými ničivými důsledky pro lidstvo jako celek.

Originální kniha, jejíž autor ve šlépějích George Gamowa a jeho pana Tompkinse zavádí čtenáře do podivuhodné říše kvant. Průvodcem je mu Alenka, která se do kvantové říše dostává po přečtení Carrollovy Alenky v říši divů, nikoli však králičí norou, ale televizní obrazovkou. Vede čtenáře na taková místa, jako je Heisenbergova banka, Fermiho-Boseho institut či Rutherfordův hrad apod., a seznamuje ho s fundamentálními aspekty kvantové teorie a s mnoha překvapujícími podivnostmi světa kvant, například s Pauliho principem, principem neurčitosti, s obrovským bohatstvím elementárních částic či s různými interpretacemi kvantové mechaniky. Půvabnou a srozumitelně napsanou knihu, která široké čtenářské veřejnosti předkládá nejnovější poznatky vědy, doprovázejí autorovy výstižné ilustrace.

Publikace je určena všem mladým zájemcům o entomologii a sběratelům brouků. Úvodní textová část obsahuje návod, jak zakládat sbírku brouků, metody chytání a sběru brouků a přehled zákonem chráněných brouků, dále je zde zpracována systematika a anatomie brouků. Přehled jednotlivých čeledí je doplněn černobílými pérovkami, barevné tabule jsou převzaty z publikací vydaných v druhé polovině 19. století.

Účelem této publikace je seznámit čtenáře s tím, co je vlastně hmyz, jaká je jeho úloha v biocenóze a v potravním řetězci, jaká je jeho škodlivost i užitečnost, a přiblížit základy rozpoznávání jednotlivých řádů hmyzu. V úvodní textové části je popsána stavba těla hmyzu a jeho vývoj, dále zákonem chráněné druhy a systematika hmyzu. Příručka je doplněna černobílými pérovkami a barevnými tabulemi hlavních zástupců jednotlivých řádů a je určena všem zájemcům o entomologii.

Příručka je určena všem zájemcům o entomologii a sběratelům motýlů. Textová část obsahuje návod, jak zakládat sbírku motýlů (metody chytání, sběru a preparace motýlů) a přehled zákonem chráněných motýlů, dále je zpracována systematika a anatomie motýlů a jejich škodlivost. Přehled jednotlivých čeledí je doplněn černobílými pérovkami a barevnými tabulemi, které představují hlavní druhy motýlů a jejich housenek.

Dva renomovaní vědci prezentují ve své knize odvážnou vizi kosmu, jež bere vítr z plachet tradiční teorii velkého třesku. Podle jejich smělé kosmologie je zrod vesmíru jen jednou fází z nekonečného cyklu kolizí mezi naším vesmírem a paralelním světem. Tuto svou teorii – teorii cyklického vesmíru – dokládají novými poznatky z astronomie, částicové fyziky a teorie superstrun. Podle nich nezačal ve velkém třesku čas, velký třesk je jen jakýmsi mostem v nekonečném opakování cyklů evoluce, jež doprovázel vznik nové hmoty a zrod nových galaxií, hvězd a planet. Teorie cyklického vesmíru může vyřešit záhady kosmu.

Vědecké knihy obvykle pojednávají o světě, v němž vládnou přísné logické a neměnné zákonitosti. Kniha Stuarta Kauffmana – jakýsi protipól knih Dawkinsových – vypráví o vědě poněkud jiné. Vypráví o životě, který buduje biosféry a vesmír. O životě, který má péči o sebe. O životě, který buduje, přestavuje, hledá zdroje energie, doslova nese kůži na trh. O katastrofách spojených s výbuchy tvořivosti i s vymíráním. O zákonitostech tam, kde cílem není rovnovážný stav. Je to kniha o nové vědě, vědě o chování a evoluci složitých systémů, autonomních agentů, jejichž hlavními představiteli jsou živé bytosti,. Systémů, kde přestává platit dělítko mezi přírodou a kulturou, protože jsou obojím.

Fascinující teorie superstrun, která má ambici sjednotit všechny fyzikální interakce, začíná mít po letech dominance břitké kritiky. Peter Woit své pohledy na tuto teorii nazval podle výroku Wolfganga Pauliho, že fyzikální hypotézy se dají rozdělit do tří kategorií : buď jsou dobře, nebo špatně, anebo … dokonce ani špatně. A podle Woita patří strunová teorie do té třetí kategorie. V knize shrnuje historii částicové fyziky se zřetelem k předchůdcům strunové teorie, rozebírá současný stav strunové teorie a vypichuje ta nepříjemná data, která v lesku posledních let zůstala poněkud skryta: že tato teorie není experimentálně potvrzena, že některé její předpoklady stále zůstávají neprokázanými domněnkami a že strunoví teoretici zvláště v USA dosáhli jak nezdravé dominance mezi částicovými fyziky, tak jisté uzavřenosti a izolace od ostatních směrů teoretické fyziky. Jeho pohled na strunovou teorii je však nejen zajímavý, ale i potřebný pro každého, kdo chce mít objektivní znalosti té nejmodernější fyziky.

Kniha tří mladých biologů se zabývá současnou evoluční teorií a její rolí v poznávání světa. Představuje tento obor jako dynamicky se rozvíjející a zábavnou disciplínu, plnou překvapivých objevů, ale i problematických momentů a rozporuplných poznatků. Esejistickou formou se snaží předvést biologii jako stále se proměňující a atraktivní obor, který prostřednictvím poznání minulého vývoje přispívá k pochopení současného obrazu přírody a kultury a který se stává stále důležitější součástí celkového pohledu na svět a člověka. Důraz je kladen na často kontroverzní objevy a jejich důsledky, ale i na to, jak vůbec k takovým objevům mohlo dojít, a jak nám na druhé straně pochopení evolučních procesů může významně pomoci řešit problémy současného světa. Publikace, založená na propojení textu s řadou příkladů, ozřejmí čtenáři nové a zajímavé souvislosti. Interpretace nejnovějších zásadních vědeckých poznatků i letitých vědeckých sporů jsou podávány s důrazem na srozumitelnost a zábavnost.

Když čtyři proslulí fyzici – Edward Teller, Herbert York, Emil Konopinski a Enrico Fermi – jednou při obědě v Los Alamos přetřásali různá témata, dospěli k závěru, že za daného stáří a velikosti vesmíru musí prostě pokročilé mimozemské civilizace někde existovat. Fermi, nositel Nobelovy ceny za fyziku, tehdy vpadl do diskuse otázkou: Je-li předpoklad existence mimozemšťanů správný, kde tedy všichni jsou? Anglický fyzik Stephen Webb ve své čtivé provokativní knize předkládá detailně 50 odpovědí na Fermiho otázku. Vystihuje uzlové body problému Fermiho paradoxu, který nepřestává vzrušovat vědce i laiky dodnes.

První původní objektivní pohled na vědní disciplíny, které často zahaluje závoj senzačních polopravd a spekulací. V roce 1997 prožil svět šok z narození klonované ovce Dolly a dodnes otázka klonování zneklidňuje. Můžeme klonováním zachránit ohrožené živočichy a znovu přivést na svět dávno vyhynulé tvory? Co riskujeme naklonováním člověka? Jak na klonování pohlížejí představitelé různých náboženství? Kniha se zabývá i otázkami spjatými s genovým inženýrstvím. Ohrožují nás přenosy genů a mohou geneticky upravené organismy zažehnat hrozbu hladomoru? Lze zvýšit přenosem genu inteligenci a najde genové inženýrství cestu k dlouhověkosti? Budou se lidským pacientům transplantovat orgány zvířat? Kdy se podaří vypěstovat v laboratoři umělou ledvinu nebo srdce? Autor zkoumá uvedené problémy i z hlediska práva (status dětí ze zkumavky donošených cizí matkou), etiky (genové testování lidských zárodků) či ekologie (hrozba úniku transgenních ryb do volné přírody).

Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí . Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.

Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.

Úsilí fyziků pochopit základní charakter skutečnosti se za poslední čtvrtstoletí znásobilo. Geniální teoretický fyzik, laureát Nobelovy ceny, jeden z těch vědců, jejichž rozhled po fyzice a schopnost jasného a přístupného výkladu jsou pověstné, ve své vynikající knize představuje nové pohledy na mnohé podivné aspekty všehomíra a ukazuje nové směry ve fundamentální fyzice a předpovídá nový zlatý věk fyziky.