Překladová beletrie

Dnes již legendární kniha o putování po třinácti tisících mil "modrých silnic" Ameriky – venkovských cest značených na starých mapách modrou barvou – a stovkách měst, městeček a vesnic upomene na Steinbeckovy Toulky s Charleym či Kerouacův román Na cestě. Její autor, missourský rodák s anglickou i indiánskou krví v žilách, v ní nezapomenutelným způsobem líčí cestu napříč USA, k níž ho přivedl mezní životní okamžik, pouť s cílem "hledat místa, kde změna neznamená zkázu a kde není zpřetrháno pouto mezi časem, lidmi a skutky".

Gretel Wachtelová nenávidí nacismus a touží proti němu bojovat. Příležitost se naskytne na hamburském úřadu wehrmachtu u šifrovacího stroje Enigma. Díky němu se Gretel stává účastnicí Operace Valkýra, nepodařeného Stauffenbergova spiknutí proti vůdci. Gretel se narodila v Hamburku roku 1915, bylo jí třiadvacet, když se po Křišťálové noci její židovská nejlepší kamarádka záhadně ztratila, a o rok víc, když vypukla druhá světová válka. V jejím strhujícím vyprávění se vedle jejího vlastního příběhu zračí i každodenní život Hamburčanů od počátku války, s neustálou starostí o přežití, za neustálého ječení sirén, až po "ohnivou bouři", při níž spojenecké letectvo velkou část města téměř srovnalo se zemí. Gretel je ve své nenávisti k nacismu posedlá touhou nemlčet, a tak když má konečně možnost ukrýt židovského lékaře, který uprchl z transportu, a zásobovat potravinami další uprchlíky, jedná skoro furiantsky nerozvážně. Dlouho má však štěstí. Teprve jako členka podzemní zpravodajské sítě zažije důsledky krachu Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi v červenci 1944 a je zatčena gestapem. Konec války stráví v internačním táboře. Po válce zamíří do Británie za svou láskou, anglickým důstojníkem.

Gretel Wachtelová nenávidí nacismus a touží proti němu bojovat. Příležitost se naskytne na hamburském úřadu wehrmachtu u šifrovacího stroje Enigma. Díky němu se Gretel stává účastnicí Operace Valkýra, nepodařeného Stauffenbergova spiknutí proti vůdci. Gretel se narodila v Hamburku roku 1915, bylo jí třiadvacet, když se po Křišťálové noci její židovská nejlepší kamarádka záhadně ztratila, a o rok víc, když vypukla druhá světová válka. V jejím strhujícím vyprávění se vedle jejího vlastního příběhu zračí i každodenní život Hamburčanů od počátku války, s neustálou starostí o přežití, za neustálého ječení sirén, až po "ohnivou bouři", při níž spojenecké letectvo velkou část města téměř srovnalo se zemí. Gretel je ve své nenávisti k nacismu posedlá touhou nemlčet, a tak když má konečně možnost ukrýt židovského lékaře, který uprchl z transportu, a zásobovat potravinami další uprchlíky, jedná skoro furiantsky nerozvážně. Dlouho má však štěstí. Teprve jako členka podzemní zpravodajské sítě zažije důsledky krachu Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi v červenci 1944 a je zatčena gestapem. Konec války stráví v internačním táboře. Po válce zamíří do Británie za svou láskou, anglickým důstojníkem.

Světem protřelý aristokrat, excentrik a obchodník s uměním Charlie Mortdecai, zaujatý právě kultivací nové ozdoby svého horního rtu, je povolán do Oxfordu, aby v roli neoficiálního vyšetřovatele přišel na kloub tragické nehodě tamní profesorky provázené řadou podezřelých okolností. Cesta k odhalení pravdy o celém případu se však ukáže být mimořádně spletitá a neohroženého pátrače čeká řada těžkých zkoušek v podobě brutálních násilníků, tajnůstkářských bankéřů, řecky psaných poznámek, záludností zákonů optiky či půvabných ruských agentek. Navzdory všem překážkám spěje Charlie neochvějně k cíli své mise - jak ale tuší, ani ten nejďábelštější z protivníků neprověří jeho schopnosti tak jako jeho neodolatelná žena Johanna, odhodlaná nevpustit jej do manželského lože, dokud se nezbaví svého tolik hýčkaného kníru...

„Píšu tohle, protože lidé, které jsem milovala, jsou už mrtví. Píšu, protože když jsem byla mladá, měla jsem sílu milovat, a nyní ve mně ta síla odumírá. A já nechci umřít…" Těmito slovy začíná svou hořkou románovou zpověď třicetiletá Chana, propadající se stále hlouběji do traumatu neuspokojivého manželského vztahu a svých temných vášnivých snů. Známému izraelskému prozaikovi se v románovém příběhu, který po svém prvním vydání vyvolal nadšení i řadu bouřlivých reakcí, výjimečným způsobem zdařilo zachytit neklidný vnitřní svět jeho hlavní hrdinky, ale podat také výstižný obraz politických a kulturních rozporů zmítajících moderní izraelskou společností.

Issův Můj Nový rok se řadí k nejlepším textům v tradici japonského prozaicko-poetického literárního deníku haibun, na jejímž počátku stojí i českému čtenáři známá Bašóova Úzká stezka do vnitrozemí. Bašóův následovník Issa reaguje ve svém osobně laděném textu především na smrt vlastní dcery; jeho básnické rekviem je přitom svědectvím o autorově vnitřním boji s žalem a snaze překonat bolest duše buddhistickým obrazem života jako přirozeného procesu proměn.

Příběh nového románu úspěšné dánské prozaičky začíná na opuštěné autobusové zastávce na jednom z dánských ostrovů, kam se nazdařbůh vydá hlavní hrdinka knihy, dvaačtyřicetiletá spisovatelka, v touze po místě, "kde by si mohla pěkně poplakat". Před blížící se vichřicí ji zachrání John a Půťa, svérázná dvojice místních obyvatel, nerozpakující se nejen přijmout ženu pod vlastní střechu, ale rovněž ji po svém začlenit do rutiny vlastního každodenního života. Ve svém charakteristicky úsporném, ale přesném ohledávání současných mezilidských vztahů vytváří i tentokrát Helle Helle na malé ploše komorně pojatého příběhu mnohovrstevné drama provázené řadou otázek, jejichž zodpovězení ponechává na čtenáři: říkáme sami sobě o vlastním životě a jeho prohrách celou pravdu? Lze zapřít to, kým jsme doposud byli, a začít skutečně znovu? A uvědomujeme si ve svém trápení, že naši bližní mohou být stejně zranitelní jako my sami?

Nevázané příhody hrdinů novely Na plechárně, jedné z nejoblíbenějších a nejhumornějších Steinbeckových knih, dávají jen stěží tušit, že se rodila během válečných let v Evropě, odkud se její autor v návalech osamělosti a nostalgie ohlížel za svým kalifornským domovem. Steinbeckovi, vracejícímu se k prostředí a životní filosofii zachyceným již v úspěšné novele Pláň Tortilla, se v ní zdařilo nejen živě zobrazit mikrokosmos ulice kalifornského Monterey s jejími nezapomenutelnými obyvateli, ale dotknout se i temnějších stránek lidského života a připomenout vazby osudově poutající člověka ke světu přírody. I po bezmála šedesáti letech od svého vzniku tak osudy Macka a jeho „mládenců“, doktora, hokynáře Li Čonga, malíře Henriho i děvčat z podniku paní Dory zůstávají přesvědčivým a čtenářsky vděčným svědectvím o Steinbeckově schopnosti vcítit se do jejich světa a zachytit jej tak, „aby z nich život nevyprchal“.

Jeden z nejznámějších moderních japonských prozaiků předkládá ve dvojici českému čtenáři dosud neznámých historických novel dva mistrně vylíčené portréty individuálních lidských osudů v běhu dějin, jež významně doplňují dosud vydané překlady z Ibuseho díla. Próza "Vlnění válečných let" líčí formou deníkových zápisků mladého šlechtice dramatický konflikt z konce 12. století, jenž je součástí pádu kdysi slavného rodu Taira. Novela „Příběh trosečníka Johna Mandžiró“, vzniklá na základě skutečné události z poloviny 19. století, je fascinujícím záznamem příběhu mladého japonského rybáře, který je zachráněn na širém moři americkými velrybáři a do vlasti se vrací teprve po několika letech poté, co během tří zámořských cest obeplul celý svět a získal ojedinělé zkušenosti se západní kulturou a společností.

Cizím lidem se nikdy nesvěřujte se svými problémy. Úspěšný podnikatel Ted Severson, který zbohatl na internetových startupech, při čekání na odložený let z Londýna do Bostonu toto pravidlo poruší. Snad proto, že vypije příliš mnoho martini, anebo že je neznámá Lily, která se s ním dá do řeči v letištním baru, až příliš přitažlivá. Z nezávazné konverzace se vyklube důvěrná hra na pravdu a přiopilý Ted se svěří, že ho jeho manželka podvádí. Lily zcela vážně prohlásí, že někteří lidé si nezaslouží žít, a bude-li chtít, pomůže mu ženu zabít. Ted netuší, že Lily má své vlastní temné tajemství, a tak ve chvíli, kdy by to snad ještě šlo, před jejím návrhem necouvne… Peter Swanson vzdává svým psychologickým thrillerem hold slavnému románu Patricie Highsmithové Cizinci ve vlaku, který pro filmové plátno úspěšně adaptoval Alfred Hitchcock. Kritika jeho knihu klade jednoznačně po bok bestsellerům typu Zmizelé. S jediným rozdílem - ve vymýšlení zápletek a šokujících rozuzlení jde Peter Swanson mnohem dál než Gillian Flynnová.