Novinky

Sychravá krajina a venkov posetý osamocenými farmami tvoří kulisy rodinné ságy, v níž se osudy postav protínají na ploše jednoho století. Osiřelý chlapec vyrůstá se strýcem, s nímž si moc nerozumí, před realitou utíká do světa fantazie a obléká se do superhrdinského kostýmu. Z bratrů, kteří kdysi tvořili hokejový tým, se stali zahořklí samotáři rozdělení vzájemnou křivdou. Dobrosrdečná zdravotní sestra zjišťuje, že na některé staré rány obvaz nestačí. Životy všech protagonistů ukazují, že proti bolesti a samotě se dá bránit empatií a soucitem.

Příběh o kořenech smutku, o tajemstvích, která rodiče střeží před dětmi, o zradě i usmíření se stal klasikou moderního komiksu. Podobně jako Persepolis, Maus nebo Pod dekou k němu přilákal nové publikum. V národní literární soutěži Canada Reads získalo toto dílo v hlasování čtenářů titul Nejlepší román desetiletí, přestože se jedná o komiks. Od veřejnosti získalo víc hlasů než ostatní soutěžní knihy dohromady.

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle týdeníku Respekt

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle serveru iLiteratura

- Výběr Nejlepší komiksy roku 2019 podle Radia Wave

- Výběr Nejzajímavější komiksy roku 2019 podle Deníku N

- Vítěz Ceny Alex udělované Asociací amerických knihoven
- Vítěz Ceny Douga Wrighta
- Vítěz Ceny Joea Shustera
- 25 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete, podle magazínu Complex

„Komiksové médium v nejlepší formě.“ -- Booklist
„Prolínání příběhů v Essex County je úžasné a neustále překvapuje. Na konci jsem dojetím ani nedutal." -- Jeff Smith, autor komiksu Kůstek

Rok sama na ostrově Aroa u Nového Zélandu. Bez elektřiny, rádia, teplé vody. A spolu s ní obrovské stádo ovcí, o které se musela postarat. Léčit je, zachraňovat z moře, když spadly z útesu, pomáhat jim při komplikovaných porodech. Janet Whiteová, autorka jedinečné autobiografické prózy, tu žila svůj sen. Už v osmnácti letech odmítla nastoupit na univerzitu v Cambridgi a rozhodla se, že bude pastýřkou. Pracovala na farmách v Anglii a Walesu, až našla útočiště v samotě ostrova, odkud ji nakonec vyhnal brutální útok, při němž málem přišla o život. Pastýřka je románem, v němž věcně, a přitom se zvláštní citlivostí vypráví o svém dobrodružném životě spojeném se zvířaty, pobýváním v přírodě a nutností obstát v mužském světě. Je to neobyčejný příběh o hledání svobody a místa v životě.

Vivian už toho má po krk. Už ji nebaví poslouchat sexistické narážky spolužáků, protěžování školního fotbalového týmu, ani nespravedlnosti třídního učitele a vedení školy. A hlavně má plné zuby toho, jak ji všichni pořád mají za poslušnou a hodnou holku. Když zjistí, že její máma byla členkou punkového hnutí Riot Grrrl, rozhodne se pro vlastní vzpouru. Začne anonymně vydávat časopis Ranařky a pořádat protestní akce, ke kterým se přidává stále více dívek. Vivian najednou zjistí, že v malém městečku rozpoutala revoluci. A taky si dokázala najít novou cestu k sobě samé i ke svojí mámě, ve které znovu probudí sebevědomou a energickou ženu.

Román nejen pro mladé čtenářky a čtenáře je výzvou pro všechny, kdo si nechtějí nechat všechno líbit. Netflix připravuje podle románu Ranařky nový film.

10 nejlepších knih roku 2018 podle knihovnické asociace YALSA

„Vivian Carterová a Ranařky jsou silné a chytré a velmi inspirující. Je mojí novou hrdinkou a tohle je moje nová oblíbená kniha. Jsem hrdá Ranařka.“
-- Jennifer Nivenová

„Může to znít černobíle, ale spíš je pořád (a zvlášť v našich končinách) nezvyklé, aby byl feminismus nahlížen především jako kladná síla, která může dospívajícím ženám dopomoci ke kýžené sebeúctě. Román je i velmi praktickým návodem, jak se nebát promluvit o sexuálním obtěžování a jak se s ním vyrovnat.“ -- Kateřina Čopjaková, Respekt

Když se vám připlete do cesty Bambuch, můžete si být jisti, že máte na potíže zaděláno. Jako by nestačilo, že si jeden zvídavý tatínek přičichl v botanické zahradě ke zmenšovací kytce! Přepracovaná maminka zase omylem vypila zmizík a holčička Kryšpínka nechce spát. A kdo je to vlastně Prd, Fuk a Blek? Že vám z toho jde hlava kolem? Na všechny polízanice a patálie ovšem existuje řešení! Recept, jak spolehlivě rozprášit Bambucha i podzimní chmury, vám poskytnou Buchty a loutky. Slavný soubor na chvilku vyměnil loutky za papír a sepsal pro děti neuvěřitelné příběhy a rozpustilé pohádky s báječnými ilustracemi.

Cesta do Paříže a nepohodlný autobus plný povykujících dětí. Zatímco holky se rozplývají nad krásou plyšáka, dva obrýlení kluci vedle smrtelně vážně řeší otázku, jestli hovno hoří. Vesmíry oddělené úzkou uličkou. V základu Šabachových povídek stojí svět dětství a dospívání v časech, kdy se zdravilo "Čest práci, soudruhu" a pionýři testovali svou odvahu napětím elektrického proudu. Vztahy mezi otci a syny, mezi muži a ženami i zarputilými starci, kteří se u piva hádají o to, kolik měří medvěd kodiak. Holčička tu pozorně sleduje svět mužů ze střechy domu a postupně upouští od myšlenky na změnu pohlaví a syn vojenského důstojníka páchá sabotáž na jeho nástěnku s týdenním rozpisem jídelníčku. Hovno hoří je souborem tří povídek poskládaných jako střípky nerozbitné plastové skleničky, kterou Šabachovi hrdinové pozvedají a připíjejí na zdraví. Kniha se stala předobrazem filmu Pelíšky.

Zatímco babička Marie vítá sovětské okupanty borščem, druhá babička Irena zvrací při pohledu na Leninovy fotografie, které vnuk Matěj musí před každou její návštěvou vystříhat z novin. Matějovo rodinné zázemí nemůže být rozpornější. Jeho babičky představují protipóly české povahy a zkušenosti, a přesto mezi jejich rodinami panuje zvláštní porozumění. A to navzdory tomu, že babička Irena nadává na komunisty vybroušenou francouzštinou, strýc Míla pěstuje rajčata ve tvaru pěticípé hvězdy a poté, co Matěj vstoupí do Pionýra, mu teta Daniela poradí, aby tuto organizaci rozložil zevnitř. Tahle konstelace určuje Matějův život a dospívání v komunistickém Československu, ze kterého se mu podaří na čas vycestovat i za železnou oponu, kde poznává i odvrácenou tvář svobody. Šabachovy Babičky jsou rodinnou kronikou, ve které se socialismus a světlé zítřky nahlížejí od jídelního stolu a vzápětí troskotají ve směšných osudech jejích bezmocných hrdinů.

Frajeři z knihy Opilé banány jsou zpátky, po dvaceti letech se znovu sešli v plné polní a jako by se za ty roky nic nezměnilo. Právníka Honzu Břečku dovedli k oltáři opilého, Víťovi s sebou na výlet musí vzít aspoň nafukovací pannu a Jirka Ptáčník hraje ve filmech, kde mu nejlíp ze všeho jdou mrtvoly. A Petr nějak nevědomky sešel na cestu vyšlapanou alkoholickým otčímem Béďou. Touhu někam pláchnout má tohle mužstvo pořád stejnou. Tentokrát to ale vezmou po vodě. Jejich vtipné a trapné eskapády plynou příběhem stejně jako gumový člun naložený namísto posádky basou piv. Kafe se tam pije jedině ovoněný rumem a čeká se, až všechno uschne a kocovina vyprchá. A i když člověka pozře jez, cestou po proudu poztrácí parťáky, nebo když se kvůli rybičkou prodloužený čáře života nedozví datum svý smrti, není důvod k panice. Občas se totiž může mimo ocitnout každej z nás a zkrátka nikdo nikdy neví.

Tři frajeři, co žijou naplno a pivo pijou na ex, i když je jim teprve šestnáct. Svět je pro ně jevištěm, na který je potřeba vtrhnout a ukrást si představení pro sebe. Když už je jim v pražským rybníčku těsno, rozhodnou se vydat k moři. Stačí vzít rodičům auto, mačkat všechny páčky u volantu a cestou jemně nabrat poldu na kapotu a zadara ho svézt tam, kam nechtěl. O zábavu se stará hlavně Honza Břečka, kterej umí nasadit výraz vzorně vychovanýho chlapce, aby proti sobě vzápětí poštval celou vesnickou zábavu, hluchoněmej Víťa, na kterýho musíte bliknout, protože zvonek neslyší a je věčně zaneprázdněnej samohanou, a taky otčím Bedřich, kterej pije potmě, aby neviděl, kolik chlastu mu zbývá na dně. Opilé banány připomínají jízdu ukradeným Populárem, kterému nefungují brzdy. Chvíli se tu řinčí smíchy, ale taky trne strachy z toho, kde tenhle sen o cestě z komunistickýho Československa k moři skončí. Novela je předobrazem filmu Pupendo.

Arnošt a Evžen. Knihovník, který rovná knihy ke stropu, aniž by svůj antikvariát kdy otevřel, a konspirátor v americké vojenské bundě, který vidí záškodníka za každým rohem. Dva šedesátníci obutí v zámeckých pantoflích, které je pasují do role nejlepších přátel. Nejvíc času tráví v hospodě Ticho, kde štamgastů nápadně ubývá. Buď si kupují podezřele levné pivo v supermarketech, nebo už zaklepali bačkorama. Máslem dolů je příběh dvou chlapíků, kteří sice možná mají to nejlepší za sebou, ale život si užívají dál po svém. Vyprávění o životě, ve kterém je člověk zároveň starostlivým dědou, otcem, synem a kamarádem. O štamgastech z Ticha, kterým je dohromady nějakých šest set let, ale pořád se zdraví herdama do zad, titulujou se "vole" a posté se smějí stejnému vtipu, protože takhle to má mezi přátelama bejt. Je jim totiž jasný, že život má smysl pro černej humor.