Nové knihy

"Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu," prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci. Radikální "lidovou" revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.

Tajemná postava bývalého pilota Ricarda Laverdeho fascinuje mladého bogotského právníka Antonia Yammaru od jejich prvního setkání v kulečníkovém baru. Když jednoho dne Laverde obdrží magnetofonovou kazetu, oba muži se vydají společně do kulturního centra, kde si chce Laverde její obsah přehrát. Vzápětí je na ulici zastřelen neznámými vrahy a Yammara, který je sám při incidentu zraněn, začne pátrat po Laverdeho minulosti. Vydává se za jeho dcerou a postupně rozplétá záhadu mužova pozoruhodného života, který jako by ztělesňoval trauma celé generace Kolumbijců zasažené spirálou násilí, do níž zemi uvrhly drogové války.

Píše se počátek roku 1846 a Timothy Wilde je posilou nově vzniklého newyorského policejního sboru, kde se specializuje na řešení zdánlivě nevysvětlitelných případů. Jednoho dne k němu vtrhne půvabná míšenka Lucy a prosí o pomoc. Lovci uprchlých otroků si podle ní přivydělávají únosem svobodných občanů, kteří jsou poté odvlečeni na Jih a tam znovu zotročeni. Lucy, jejíž hruď je z neznámých důvodů zjizvena biblickým nápisem, se obává, že právě takový osud potkal i její nejbližší rodinu. Stejně jako v předcházejícím románu Bohové Gothamu vykresluje autorka i v této historické detektivce fascinující a autentický obraz americké metropole poloviny 19. století a dokazuje, že je vypravěčkou strhujících příběhů s tajemstvím.

Autentické deníkové záznamy angažovaného intelektuála a spoluautora Černé knihy komunismu z normalizačních let 1973-1974. Práce, každodenní starosti, politické i soukromé události, rodina, občas výslechy, především však setkávání s lidmi. V Bartoškových textech vystupují konkrétní osoby známých i neznámých jmen, celebrity i obyčejní lidé s konkrétními názory a postoji. "O mnoha věcech v tomto sešitu nepíšu - snažím se být ,bdělý a ostražitý'," tvrdí autor - to kdyby jeho zápisky zachytila policie. Přesto, anebo i díky tomu, se mu podařilo zachytit danou dobu jako autenticky žitou zkušenost, vždyť autocenzura patřila neodmyslitelně ke každodennosti normalizačních sedmdesátých let. Bartoškovy zápisky nepředstavují vzpomínky psané s odstupem, ale aktuální záznam právě uplynulého, pořízený s poctivou snahou uchovat paměť a kontinuitu. Právě v tom je síla jeho "papírků".

Populární detektiv Havran v novém kriminálním thrilleru bestsellerového dánského autora. Jedenáct nahých mužů utopených ve speciálních boxech. Děsivý případ z dob NDR. Odhalená nevěra a agent Stasi, který zešílel. Za Thomasem Ravnsholdtem, přezdívaným Havran, přichází mladá krásná Louise s žádostí, aby vypátral jejího zmizelého bratra. Osamělého expolicistu si podmaní nejen její půvaby, ale i naléhavost prosby. A tak se vydává do Berlína vstříc vzrušujícímu dobrodružství s neodolatelnou ženou… a sérii nepředstavitelně zvrácených zločinů.

Trolejbusová doprava v Praze patří na rozdíl od tramvajové a autobusové již zcela do kategorie "zmizelá". Přesto utvářela po několik desetiletí obraz hlavního města a dodnes přežívá v paměti jeho obyvatel. Vrcholným obdobím trolejbusové přepravy v Praze byla padesátá léta 20. století, méně se už ovšem ví, že trolejbusy brázdily pražské ulice již na konci třetí dekády. Po úspěšném svazku seznamujícím čtenáře s historií trolejbusové dopravy na pravém břehu Vltavy přichází druhý díl, který mapuje břeh levý. Knihu doprovázejí dvě stovky unikátních archivních fotografií.

Slavný americký přírodovědec, spisovatel a ochránce přírody vypráví v dnes již legendární knize o svém setkání s divokou přírodou kalifornské Sierry Nevady. To jej ovlivnilo na celý život a inspirovalo k úsilí o prosazení dlouhodobé ochrany jejích nejcennějších partií. Vodní toky, skalní útvary či bohatost flóry a fauny území tvořícího dnešní Yosemitský národní park, které navštívil v létě roku 1869, Muir popisuje s precizností vědce i extatickým nadšením, uvědomuje si však také, jak rychle může přírodní bohatství dosud nedotčené divočiny vzít za své působením postupující průmyslové civilizace. Podobně jako eseje a úvahy jeho inspirátora a velkého vzoru Henryho Davida Thoreaua, zůstávají i Muirovy zápisky dodnes aktuálním svědectvím o schopnosti vnímat přírodu jako nenahraditelnou hodnotu bez ohledu na její praktickou využitelnost a právem se řadí mezi klíčová díla moderní environmentálně orientované literatury.

V Česku prodáno dohromady přes 100 tisíc výtisků

Je noc. Lidé i zvířata klidně spí. Ale ne všichni. Malý Andrej stanuje na zahradě a ne a ne jít na kutě. Policisté hlídkují, v knihovně si děti užívají noční čtení, návštěvníci parku obdivují ohňostroj. Za svitu měsíce poletují netopýři a sovy, toulají se lidé i zvířátka. Na každé stránce najdete malého mývala. A tmou se plíží zloděj… Stejně jako v předcházejících úspěšných knihách Jaro, Léto, Podzim a Zima vypráví Rotraut Susanne Bernerová svými vtipnými obrázky, co všechno se děje v městečku, tentokrát za vlahé letní noci. Knížka podporuje pozorovací schopnosti a podněcuje fantazii, rozvíjí jazyk a rozšiřuje slovní zásobu.

7 DŮVODŮ, PROČ NAVŠTÍVIT MĚSTEČKO

• Na každém obrazu je toho mnoho k vidění: lidé, zvířátka a věci, nakreslené vždy s jedinečným charakterem, aby je děti mohly dobře poznat a skamarádit se s nimi.

• Krajina města a jeho okolí zůstává stejná a vytváří tak důvěrně známé prostředí.

• Knížky dávají bohaté podněty ke komunikaci mezi rodiči a dětmi, mezi více dětmi, ale aktivně zabaví i jedno dítě.

• Můžete si vytipovat postavu a sledovat ji na všech stránkách, zjišťovat co dělá, s kým se setkává.

• Můžete sledovat postavy a děje ve více knížkách v širším kontextu ročních období a noci.

• Dítě příběh nečte či neposlouchá, ale kreativně ho samo tvoří.

• Postavy nepůsobí anonymně, ale mají vždy osobitý charakter a mnohdy i jméno. Na zadní straně každé knihy jsou vždy představené.

"Jsem v nejlepších letech, jestli mi rozumíte, vzrůstu jsem průměrného, váhy žel nadprůměrné a na mých rysech je interesantně znát, jaký jsem býval oslnivý fešák. Mám rád umění a peníze a sprosté vtipy a alkohol. Jsem velice úspěšný. Za studií na poměrně slušné druhořadé internátní škole jsem přišel na to, že ve rvačce může vyhrát celkem každý, pokud je připraven vrazit soupeři prst do oka," charakterizuje sám sebe na počátku svého neobyčejného příběhu bezostyšný obchodník s uměním, zhýralý aristokrat, snob a excentrik Charlie Mortdecai, hrdina jen obtížně zařaditelného kultovního díla Kyrila Bonfiglioliho, milovaného svými příznivci pro jedinečnou kombinaci cynického humoru, zápletek jako vystřižených z té nejodvážnější parodie drsné školy a excesů všeho druhu vůbec. První ze série Mortdecaiových dobrodružství, točící se kolem krádeže Goyova plátna z madridského Prada a vyděračské aféry, do níž je zapleten obchodníkův americký klient Milton Krampf, postupně zavádí Charlieho a jeho násilnického sluhu Jocka z poklidu Londýna do čím dál bizarnějších a nebezpečnějších peripetií celého případu, zatímco počet obětí i podivných individuí, jež se staví neohroženému protagonistovi do cesty, setrvale stoupá. Nalezne Charlie cestu z pasti, u níž číhá jeho hlavní protivník, brutální šéf zvláštní policejní jednotky Martland, nebo jej čeká cesta do pekel, kde, jak tuší, nenajde jediný umělecký výtvor a ani kapku alkoholu?

"Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek?" Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní poptávka, když v jediný den do obchodu zavolají dva různí zákazníci a chtějí vzácný svazek alegorií z 18. století. Jejich autorem je Richard Mansfield, spisovatel a kněz, který se před více než dvěma stoletími spřátelil v jihoanglickém Hampshire s mladou Jane Austenovou a stal se prvním čtenářem jejích literárních pokusů. Neobvyklá žádost přivede Sophii na stopu tajemství, jak to vlastně bylo s původem slavné Pýchy a předsudku - a současně před ní otevře otázku milostné volby mezi dvěma nápadníky. Podobně jako v úspěšném Dobrodružství milovníka knih vypráví Charlie Lovett úchvatný příběh o lásce a literárních záhadách, který si vychutnají nejen obdivovatelé a obdivovatelky Jane Austenové, ale všichni ti, kdo propadli vášni číst.

Jedním z center nacistického programu Euthanasie, v jehož rámci byli likvidováni nemocní, fyzicky či mentálně postižení a jinak "méněcenní", byla v letech 1940-1945 klinika Spiegelgrund v areálu vídeňské nemocnice Steinhof. Zde nacističtí lékaři prováděli hrůzné experimenty na dětech - sirotcích, "sociálně nepřizpůsobivých" či "rasově degenerovaných". V tomto mikrokosmu se odehrává příběh dvou odlišných postav: vězně a pacienta Adriana Zieglera a zdravotní sestry Anny Katschenkové. Oba hrozivé podmínky nenávratně poznamenávají a každý se s nimi po svém vyrovnává. Román Vyvolení je po Chudých v Lodži, jež se stali mezinárodním bestsellerem, další Sem-Sandbergovou literární a výsostně uměleckou sondou do jinak těžko uchopitelné každodennosti druhé světové války. Zatímco smrt byla pro chudé v Lodži pravidlem, pro děti zachráněné ve Spiegelgrundu se přežití stalo doživotním výjimečným stavem. "Jsou knihy, v jejichž světě by člověk nejradši zůstal napořád, a jsou knihy tak trýznivé, že by udělal všechno, aby nemusel číst dál, ale kniha ho přesto pohltí jako něco, čemu neunikne. Romány Steva Sem-Sandberga patří do obou kategorií. Tak to u velké literatury bývá." - Hanna Nordenhök, Expressen "Mistrovské dílo světové třídy, které přenáší otázky o hodnotě člověka až do naší současnosti." - Crister Enander, Helsingborgs Dagblad

Ačkoli válka skončila oficiálně v květnu 1945, trvalo celé desetiletí, než se Evropa opět postavila na nohy. Válka zanechala třicet milionů obětí, rozvrátila ekonomiku a instituce - policii, média, dopravu, místní i národní vlády -, kriminalita se vymkla kontrole a lidé čelili všudypřítomnému hladu. Lowe vykresluje prostřednictvím pestrého výběru konkrétních lokalit obraz chaosu prvního poválečného roku, roku msty na nepřátelích a kolaborantech, znovuoživeného antisemitismu, k němuž paradoxně vedlo osvobození vězňů koncentračních táborů, a dalších monstrózních etnických čistek, které zbavily domovů desítky milionů lidí. Úspěšná kniha, čerpající z primárních zdrojů napříč celým kontinentem, aspiruje na základní příručku k dějinám poválečné Evropy a její opětovné konsolidace. "Názorné a mrazivé… Vynikající kniha Keithe Loweho líčí málo známý, děsivý obraz kontinentu zachváceného nezákonností, chaosem a bezuzdným násilím." - Ian Kershaw, autor dvoudílné monografie o Adolfu Hitlerovi "Jedinečná a nesmírně důležitá kniha." - Washington Post

John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě "socialistického beatníka", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování.

Próza takřka detektivní, napsaná autorovým nezaměnitelným a vyzrálým stylem. Příběh ze současnosti a o současnosti zavede čtenáře do Anglie, do jedné velké londýnské herny. Najde pozoruhodný proutkař ztracenou dívku a poradí si s výherními automaty? A co všechno je možné s pomocí obyčejné pružiny na posilování svalů?

Představte si, že se David Lynch rozhodne točit ve Finsku. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví zvláštní "zmutovaný" knižní svazek. V touze poznat, proč se v knihách přeskupují nejen písmena, ale i události, vydá se do místní knihovny… a narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem spolku, a rozplést pavučinu fikce, která jako sníh halí všechno dění v městečku Zaječín?

„Setkání Twin Peaks a bratří Grimmů." Telegraph

„Připomíná raného Murakamiho.“ Financial Times

„Absurdní, ale uvěřitelné, pochmurné, ale zábavné, krásné, ale znepokojující.“ Independent

Románový debut italského prozaika Alessandra Piperna lze označit za moderní rodinnou ságu, bildungsroman a satirickou fresku v jednom. Jeho vypravěč Daniel, literát a fetišista s masochisticko-introspektivními sklony, v něm popisuje své dětství a dospívání v rozvětvené římské židovsko-katolické rodině s důrazem na svůj komplikovaný vztah k opačnému pohlaví, jeho líčení však zároveň předkládá barvitý obraz římské smetánky v průběhu druhé poloviny 20. století, jakýsi "jarmark marnosti" naší doby. Příběhem rodiny Sonninových, jejich finančními i společenskými vzlety a pády, se současně táhne zamyšlení nad osudem a podobou moderního sekularizovaného evropského Žida, rozpolceného mezi sionismem a antisemitismem, přijímáním a odmítáním vlastních kořenů a tradic svého lidu.

Existuje vůbec něco jako „český mrakodrap“? Kniha Petra Vorlíka sleduje na příkladech více než stovky proslulých i méně známých staveb nebo utopických projektů příběh skromného českého mrakodrapu – např. budovy významných meziválečných výrobních koncernů, sídel veřejné správy a infrastruktury pokrokové republiky, poválečné naplnění snů avantgardy, nekritický optimismus, ale i zpupnost socialistického realismu, vítězství techniky nad krajinou a historickým městem, prominentní výkladní skříně socialismu, snahu o polidštění jednotvárných panelových sídlišť i porevoluční vzlínání konzumu a principu „vidět a být viděn“. Každá doba měla své ambice, které se mnohdy zhmotnily právě v budování výškových staveb. Na příkladech jednotlivých výškových budov lze tedy poukázat na i mnohdy jemné vztahy mezi mocí a architekturou.

Autobiografický vypravěč prozaické prvotiny W. G. Sebalda, odehrávající se v osmdesátých letech minulého století, putuje během svých samotářských cest z východní Anglie do Vídně, Benátek, Verony, svého bavorského rodiště a dalších míst krajinami evropské minulosti i svou vlastní trýzněnou pamětí. Enigmatický příběh, v jehož líčení se deníkové a cestopisné zápisky mísí se snovými a filozofujícími pasážemi, epizodami ze života Stendhala, Giacoma Casanovy či Franze Kafky a dokumentárními fotografickými ilustracemi, znepokojuje svou neustálou oscilací mezi fikcí a realitou a čtenáře postupně vtahuje do omračujícího víru úvah na téma lidského osudu, paměti, skutečnosti a pravdy.

Na počátku příběhu Erika Schrodera je nevinná dětská lež motivovaná přáním lépe zapadnout do amerického prostředí, v němž se ocitl jako syn německého emigranta; na jeho konci šestidenní dobrodružný únos vlastní dcery, o jejíž výchovu a styk s ní se soudí s manželkou Laurou. Tragickou, dramatickou i pohnutou historii svého života líčí Erik z vězení formou dopisu Lauře, kterým se chce obhájit, ale především sám porozumět vlastnímu jednání, jež ho navzdory lásce k ženě i dceři dovedlo až za hranu zákona. Román současné americké autorky, originální formou a střídavě lyrickým, melancholickým i akčním stylem přesvědčivě vystihující složitý vnitřní svět svého protagonisty, se krátce po vydání dočkal výjimečného ohlasu u čtenářů i kritiky, řadou amerických listů byl zařazen mezi nejlepší knihy roku a překládá se do téměř dvaceti jazyků.

Co vedlo vzdělané, ale nezkušené německé dívky k aktivní účasti na nepředstavitelných zvěrstvech nacismu na východních výspách třetí říše? Po dvacetiletém terénním i archivním výzkumu přichází americká historička s originálním příspěvkem k historii druhé světové války. Na základě nově objevených dokumentů rozkrývá osudy a činy třinácti učitelek, zdravotních sester a sekretářek, jež zdaleka nebyly jen partnerkami vrahů, svědkyněmi zločinů či pachatelkami zodpovědnými "pouze úředně". Lowerová doprovází své postavy na "romantických výletech" po židovských ghettech i na výjezdech k vražedným polím, kde se ani ženská ruka nebrání stisknout spoušť, vypráví příběhy manželek esesmanů, matek jejich dětí, jejichž brutalita si nezadá s brutalitou jejich mužských protějšků. Kniha Hitelrovy fúrie ukazuje, jak nepřesné mohou být naše představy o holokaustu i mnoho desítek let po válce.