Nové knihy

Svědectví o kráse zániku, která se skrývá na dosah našich všedních kroků. K jejímu objevování je však třeba najít odvahu. Fotografická publikace mapuje jeden z nejprogresivnějších fenoménů dneška - urbex, tedy průzkum moderních ruin. Dosud nezveřejněné snímky, umocněné reportážními texty, přibližují místa nahánějící hrůzu i hypnotizující svou dekadentní estetikou. Strhující cesta napříč Českou republikou, okořeněná výletem do zahraničí. "To, co jsem spatřil, mě nadchlo - zašlé zkumavky, lahvičky s různobarevným obsahem, zaprášené přístroje na odstřeďování tekutin, pipety, skleněné misky a kahany. A to vše se nacházelo ukryté za zdí jen pár metrů od rušné ulice, po které dennodenně procházejí nic netušící chodci," říká autor fotografií s přezdívkou DiverZant.

Svatý Jiří na obrázku píchá draka do ocásku… známé verše, které si všichni pamatujeme, ale hůře je dokážeme zařadit. V téhle knížce je najdete na straně 76. Začátkem osmdesátých let svedl „knižní Pán Bůh“ dohromady dva špičkové autory. Pavel Šrut (*1940) už měl v té době za sebou několik sbírek poezie a víc než desítku knížek pro děti. Jeho písňové texty a zhudebněné básně se dostávaly do repertoáru kvalitních českých muzikantů – od Vladimíra Mišíka, přes Jana Skoumala, Michala Prokopa k C&K Vocalu, Heleně Arnetové a Luboši Pospíšilovi. Jiří Šalamoun (*1935) měl zatím na kontě na 60 ilustrovaných knih, desítky barevných litografií, úctyhodné množství filmových plakátů a kolem desítky animovaných filmů včetně vícedílných večerníčkových sérií o Maxipsu Fíkovi. Sešli se dva inteligentní tvůrci, jež spojoval nejen specifický humor, zájem o nonsensovou poezii a příkladná píle, ale taky pozice, kterou zaujímali každý ve svém oboru – stáli stranou hlavního proudu, oba platili za nezpochybnitelné mistry, jejichž nové práce byly vždy zasvěcenými odborníky vítány a oceňovány. Jistě mají společného mnohem víc, neboť si jsou nejen pohledem na svět dodnes blízcí také lidsky. Hlemýžď Čilišnek se stal legendou, jeho první vydání je nesnadno sehnatelným sběratelským kouskem. Rozhodli jsme se vydat tuto oblíbenou knížku znova jako poctu povedenému dílu a jako poctu autorům, jejichž kavality se léty mnohokrát potvrdily.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.

Gaby Mortimerové na první pohled nic nechybí - je hvězdou populárního televizního pořadu, matkou osmileté dcerky, s manželem Philipem, úspěšným finančníkem, žijí v luxusním domě na londýnském předměstí. Když však jednoho rána narazí při běhu v místním parku na mrtvolu neznámé ženy a uvědomí o nálezu policii, uvede do pohybu sled událostí, které její život nenávratně změní. Může za to skutečnost, že se těla dotkla a pak policistům tvrdila opak? Nebo souhlas s tím, že bude vyslechnuta bez přítomnosti právníka? A kde se berou další a další stopy, jež naznačují spojitost zavražděné s Gaby a její rodinou? Zatímco šokovaná žena zjišťuje, že se v případu stala hlavní podezřelou, její svět a kariéra se začínají hroutit. Zachrání Gaby její pokus pustit se do vyšetřování na vlastní pěst? Psychologický thriller, ve kterém nelze nikomu věřit a vše je jinak, než se na první pohled zdá, čtenáře nepustí až do poslední stránky a svého zcela nečekaného vyústění.

Orlická přehrada se začala napouštět v roce 1960 a do roku 1961 zmizela pod její hladinou podstatná část romantického údolí střední Vltavy s celou řadou obcí, osad, samot a dalších objektů. Místa skrytá pod hladinou jsou v pravém slova smyslu zmizelá a další kniha ediční řady Zmizelé Čechy je připomíná prostřednictvím historických fotografií. Hlubokými proměnami prošly také hrad Orlík a další památky v jeho okolí. Převratné změny však prodělaly též bližší i vzdálenější lokality na Orlicku, zejména Staré Sedlo, Kostelec nad Vltavou a Mirovice, jimž je rovněž věnována pozornost v úvodním textu a obrazové části knihy s řadou unikátních snímků.

- Přes deset tisíc prodaných kusů.
- Koupí této knihy podpoříte organizaci Lékaři bez hranic.

"Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu. A po operaci ten malej syčák chodí!" Tomáš Šebek byl v Afghánistánu dvakrát, v roce 2013 a 2015, pokaždé s Lékaři bez hranic. Mezi zákroky, při nichž operoval těžce zraněné z bojů i léčil docela "běžné" úrazy, fotil a psal. Výsledkem je soubor záznamů, které zaujmou nejen autentickou a syrovou výpovědí, ale i neotřelým pohledem na život v pusté hornaté krajině. Šebkovo vyprávění je osobité a mnohdy humorné. Je to nepatetické svědectví lékaře a přítele Afghánců, jejichž zemi už několik desetiletí sužují teror a válečné konflikty.

Pokračování úspěšné řady průvodců Praha moderní pojednává slovem a obrazem architekturu druhé poloviny 20. století, navzdory totalitním desetiletím možná až překvapivě pestrou. I padesátá léta, spjatá s oficiální sorelou, vytvořila leccos zajímavého (např. hotel Jalta), v letech šedesátých se počínaje tzv. bruselským stylem naši architekti "vracejí do Evropy" (vzniká budova Federálního shromáždění nebo hotel InterContinental) a mezi stavbami normalizačními najdeme také inspirativní projekty (např. obchodní domy Máj a Kotva). Zároveň nelze přehlédnout řadu sporných staveb zmíněných let. Svobodná léta devadesátá přicházejí rovněž se svými kontroverzemi a rozpačitými díly, stylově pestrá tvorba přináší ale mimořádné počiny typu Tančícího domu. Knihu opět doprovázejí přehledné mapy, slovníček odborných pojmů a stručné medailonky architektů.

Známý český kreslíř poprvé připravil autorskou knihu pro děti. Dočtete se v ní třeba, jak v Brně leze po ulici mrně, jak se Mona Lisa bojí, že je padělaná, a jak je možné odsmradit tchoře. Vtipné, veselé a výstižné básničky na rozmanitá témata - lidé, zvířata, města - s obrázky nakreslenými nezaměnitelným autorovým stylem si budou moci vedle rodičů vychutnat i ti nejmenší.

Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.

"Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu," prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci. Radikální "lidovou" revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.

Tajemná postava bývalého pilota Ricarda Laverdeho fascinuje mladého bogotského právníka Antonia Yammaru od jejich prvního setkání v kulečníkovém baru. Když jednoho dne Laverde obdrží magnetofonovou kazetu, oba muži se vydají společně do kulturního centra, kde si chce Laverde její obsah přehrát. Vzápětí je na ulici zastřelen neznámými vrahy a Yammara, který je sám při incidentu zraněn, začne pátrat po Laverdeho minulosti. Vydává se za jeho dcerou a postupně rozplétá záhadu mužova pozoruhodného života, který jako by ztělesňoval trauma celé generace Kolumbijců zasažené spirálou násilí, do níž zemi uvrhly drogové války.

Píše se počátek roku 1846 a Timothy Wilde je posilou nově vzniklého newyorského policejního sboru, kde se specializuje na řešení zdánlivě nevysvětlitelných případů. Jednoho dne k němu vtrhne půvabná míšenka Lucy a prosí o pomoc. Lovci uprchlých otroků si podle ní přivydělávají únosem svobodných občanů, kteří jsou poté odvlečeni na Jih a tam znovu zotročeni. Lucy, jejíž hruď je z neznámých důvodů zjizvena biblickým nápisem, se obává, že právě takový osud potkal i její nejbližší rodinu. Stejně jako v předcházejícím románu Bohové Gothamu vykresluje autorka i v této historické detektivce fascinující a autentický obraz americké metropole poloviny 19. století a dokazuje, že je vypravěčkou strhujících příběhů s tajemstvím.

Autentické deníkové záznamy angažovaného intelektuála a spoluautora Černé knihy komunismu z normalizačních let 1973-1974. Práce, každodenní starosti, politické i soukromé události, rodina, občas výslechy, především však setkávání s lidmi. V Bartoškových textech vystupují konkrétní osoby známých i neznámých jmen, celebrity i obyčejní lidé s konkrétními názory a postoji. "O mnoha věcech v tomto sešitu nepíšu - snažím se být ,bdělý a ostražitý'," tvrdí autor - to kdyby jeho zápisky zachytila policie. Přesto, anebo i díky tomu, se mu podařilo zachytit danou dobu jako autenticky žitou zkušenost, vždyť autocenzura patřila neodmyslitelně ke každodennosti normalizačních sedmdesátých let. Bartoškovy zápisky nepředstavují vzpomínky psané s odstupem, ale aktuální záznam právě uplynulého, pořízený s poctivou snahou uchovat paměť a kontinuitu. Právě v tom je síla jeho "papírků".

Populární detektiv Havran v novém kriminálním thrilleru bestsellerového dánského autora. Jedenáct nahých mužů utopených ve speciálních boxech. Děsivý případ z dob NDR. Odhalená nevěra a agent Stasi, který zešílel. Za Thomasem Ravnsholdtem, přezdívaným Havran, přichází mladá krásná Louise s žádostí, aby vypátral jejího zmizelého bratra. Osamělého expolicistu si podmaní nejen její půvaby, ale i naléhavost prosby. A tak se vydává do Berlína vstříc vzrušujícímu dobrodružství s neodolatelnou ženou… a sérii nepředstavitelně zvrácených zločinů.

Trolejbusová doprava v Praze patří na rozdíl od tramvajové a autobusové již zcela do kategorie "zmizelá". Přesto utvářela po několik desetiletí obraz hlavního města a dodnes přežívá v paměti jeho obyvatel. Vrcholným obdobím trolejbusové přepravy v Praze byla padesátá léta 20. století, méně se už ovšem ví, že trolejbusy brázdily pražské ulice již na konci třetí dekády. Po úspěšném svazku seznamujícím čtenáře s historií trolejbusové dopravy na pravém břehu Vltavy přichází druhý díl, který mapuje břeh levý. Knihu doprovázejí dvě stovky unikátních archivních fotografií.

Slavný americký přírodovědec, spisovatel a ochránce přírody vypráví v dnes již legendární knize o svém setkání s divokou přírodou kalifornské Sierry Nevady. To jej ovlivnilo na celý život a inspirovalo k úsilí o prosazení dlouhodobé ochrany jejích nejcennějších partií. Vodní toky, skalní útvary či bohatost flóry a fauny území tvořícího dnešní Yosemitský národní park, které navštívil v létě roku 1869, Muir popisuje s precizností vědce i extatickým nadšením, uvědomuje si však také, jak rychle může přírodní bohatství dosud nedotčené divočiny vzít za své působením postupující průmyslové civilizace. Podobně jako eseje a úvahy jeho inspirátora a velkého vzoru Henryho Davida Thoreaua, zůstávají i Muirovy zápisky dodnes aktuálním svědectvím o schopnosti vnímat přírodu jako nenahraditelnou hodnotu bez ohledu na její praktickou využitelnost a právem se řadí mezi klíčová díla moderní environmentálně orientované literatury.

V Česku prodáno dohromady přes 100 tisíc výtisků

Je noc. Lidé i zvířata klidně spí. Ale ne všichni. Malý Andrej stanuje na zahradě a ne a ne jít na kutě. Policisté hlídkují, v knihovně si děti užívají noční čtení, návštěvníci parku obdivují ohňostroj. Za svitu měsíce poletují netopýři a sovy, toulají se lidé i zvířátka. Na každé stránce najdete malého mývala. A tmou se plíží zloděj… Stejně jako v předcházejících úspěšných knihách Jaro, Léto, Podzim a Zima vypráví Rotraut Susanne Bernerová svými vtipnými obrázky, co všechno se děje v městečku, tentokrát za vlahé letní noci. Knížka podporuje pozorovací schopnosti a podněcuje fantazii, rozvíjí jazyk a rozšiřuje slovní zásobu.

7 DŮVODŮ, PROČ NAVŠTÍVIT MĚSTEČKO

• Na každém obrazu je toho mnoho k vidění: lidé, zvířátka a věci, nakreslené vždy s jedinečným charakterem, aby je děti mohly dobře poznat a skamarádit se s nimi.

• Krajina města a jeho okolí zůstává stejná a vytváří tak důvěrně známé prostředí.

• Knížky dávají bohaté podněty ke komunikaci mezi rodiči a dětmi, mezi více dětmi, ale aktivně zabaví i jedno dítě.

• Můžete si vytipovat postavu a sledovat ji na všech stránkách, zjišťovat co dělá, s kým se setkává.

• Můžete sledovat postavy a děje ve více knížkách v širším kontextu ročních období a noci.

• Dítě příběh nečte či neposlouchá, ale kreativně ho samo tvoří.

• Postavy nepůsobí anonymně, ale mají vždy osobitý charakter a mnohdy i jméno. Na zadní straně každé knihy jsou vždy představené.

"Jsem v nejlepších letech, jestli mi rozumíte, vzrůstu jsem průměrného, váhy žel nadprůměrné a na mých rysech je interesantně znát, jaký jsem býval oslnivý fešák. Mám rád umění a peníze a sprosté vtipy a alkohol. Jsem velice úspěšný. Za studií na poměrně slušné druhořadé internátní škole jsem přišel na to, že ve rvačce může vyhrát celkem každý, pokud je připraven vrazit soupeři prst do oka," charakterizuje sám sebe na počátku svého neobyčejného příběhu bezostyšný obchodník s uměním, zhýralý aristokrat, snob a excentrik Charlie Mortdecai, hrdina jen obtížně zařaditelného kultovního díla Kyrila Bonfiglioliho, milovaného svými příznivci pro jedinečnou kombinaci cynického humoru, zápletek jako vystřižených z té nejodvážnější parodie drsné školy a excesů všeho druhu vůbec. První ze série Mortdecaiových dobrodružství, točící se kolem krádeže Goyova plátna z madridského Prada a vyděračské aféry, do níž je zapleten obchodníkův americký klient Milton Krampf, postupně zavádí Charlieho a jeho násilnického sluhu Jocka z poklidu Londýna do čím dál bizarnějších a nebezpečnějších peripetií celého případu, zatímco počet obětí i podivných individuí, jež se staví neohroženému protagonistovi do cesty, setrvale stoupá. Nalezne Charlie cestu z pasti, u níž číhá jeho hlavní protivník, brutální šéf zvláštní policejní jednotky Martland, nebo jej čeká cesta do pekel, kde, jak tuší, nenajde jediný umělecký výtvor a ani kapku alkoholu?

"Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek?" Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní poptávka, když v jediný den do obchodu zavolají dva různí zákazníci a chtějí vzácný svazek alegorií z 18. století. Jejich autorem je Richard Mansfield, spisovatel a kněz, který se před více než dvěma stoletími spřátelil v jihoanglickém Hampshire s mladou Jane Austenovou a stal se prvním čtenářem jejích literárních pokusů. Neobvyklá žádost přivede Sophii na stopu tajemství, jak to vlastně bylo s původem slavné Pýchy a předsudku - a současně před ní otevře otázku milostné volby mezi dvěma nápadníky. Podobně jako v úspěšném Dobrodružství milovníka knih vypráví Charlie Lovett úchvatný příběh o lásce a literárních záhadách, který si vychutnají nejen obdivovatelé a obdivovatelky Jane Austenové, ale všichni ti, kdo propadli vášni číst.

Jedním z center nacistického programu Euthanasie, v jehož rámci byli likvidováni nemocní, fyzicky či mentálně postižení a jinak "méněcenní", byla v letech 1940-1945 klinika Spiegelgrund v areálu vídeňské nemocnice Steinhof. Zde nacističtí lékaři prováděli hrůzné experimenty na dětech - sirotcích, "sociálně nepřizpůsobivých" či "rasově degenerovaných". V tomto mikrokosmu se odehrává příběh dvou odlišných postav: vězně a pacienta Adriana Zieglera a zdravotní sestry Anny Katschenkové. Oba hrozivé podmínky nenávratně poznamenávají a každý se s nimi po svém vyrovnává. Román Vyvolení je po Chudých v Lodži, jež se stali mezinárodním bestsellerem, další Sem-Sandbergovou literární a výsostně uměleckou sondou do jinak těžko uchopitelné každodennosti druhé světové války. Zatímco smrt byla pro chudé v Lodži pravidlem, pro děti zachráněné ve Spiegelgrundu se přežití stalo doživotním výjimečným stavem. "Jsou knihy, v jejichž světě by člověk nejradši zůstal napořád, a jsou knihy tak trýznivé, že by udělal všechno, aby nemusel číst dál, ale kniha ho přesto pohltí jako něco, čemu neunikne. Romány Steva Sem-Sandberga patří do obou kategorií. Tak to u velké literatury bývá." - Hanna Nordenhök, Expressen "Mistrovské dílo světové třídy, které přenáší otázky o hodnotě člověka až do naší současnosti." - Crister Enander, Helsingborgs Dagblad