Nové knihy

Je noc. Lidé i zvířata klidně spí. Ale ne všichni. Malý Andrej stanuje na zahradě a ne a ne jít na kutě. Policisté hlídkují, v knihovně si děti užívají noční čtení, návštěvníci parku obdivují ohňostroj. Za svitu měsíce poletují netopýři a sovy, toulají se lidé i zvířátka. Na každé stránce najdete malého mývala. A tmou se plíží zloděj… Stejně jako v předcházejících úspěšných knihách Jaro, Léto, Podzim a Zima vypráví Rotraut Susanne Bernerová svými vtipnými obrázky, co všechno se děje v městečku, tentokrát za vlahé letní noci. Knížka podporuje pozorovací schopnosti a podněcuje fantazii, rozvíjí jazyk a rozšiřuje slovní zásobu.

"Jsem v nejlepších letech, jestli mi rozumíte, vzrůstu jsem průměrného, váhy žel nadprůměrné a na mých rysech je interesantně znát, jaký jsem býval oslnivý fešák. Mám rád umění a peníze a sprosté vtipy a alkohol. Jsem velice úspěšný. Za studií na poměrně slušné druhořadé internátní škole jsem přišel na to, že ve rvačce může vyhrát celkem každý, pokud je připraven vrazit soupeři prst do oka," charakterizuje sám sebe na počátku svého neobyčejného příběhu bezostyšný obchodník s uměním, zhýralý aristokrat, snob a excentrik Charlie Mortdecai, hrdina jen obtížně zařaditelného kultovního díla Kyrila Bonfiglioliho, milovaného svými příznivci pro jedinečnou kombinaci cynického humoru, zápletek jako vystřižených z té nejodvážnější parodie drsné školy a excesů všeho druhu vůbec. První ze série Mortdecaiových dobrodružství, točící se kolem krádeže Goyova plátna z madridského Prada a vyděračské aféry, do níž je zapleten obchodníkův americký klient Milton Krampf, postupně zavádí Charlieho a jeho násilnického sluhu Jocka z poklidu Londýna do čím dál bizarnějších a nebezpečnějších peripetií celého případu, zatímco počet obětí i podivných individuí, jež se staví neohroženému protagonistovi do cesty, setrvale stoupá. Nalezne Charlie cestu z pasti, u níž číhá jeho hlavní protivník, brutální šéf zvláštní policejní jednotky Martland, nebo jej čeká cesta do pekel, kde, jak tuší, nenajde jediný umělecký výtvor a ani kapku alkoholu?

"Ukradla Jane Austenová nápad na Pýchu a předsudek?" Přesně taková otázka pronásleduje milovnici knih Sophii Collingwoodovou. Čerstvá absolventka Oxfordu si najde práci v jednom londýnském antikvariátu a brzy ji zaskočí zvláštní poptávka, když v jediný den do obchodu zavolají dva různí zákazníci a chtějí vzácný svazek alegorií z 18. století. Jejich autorem je Richard Mansfield, spisovatel a kněz, který se před více než dvěma stoletími spřátelil v jihoanglickém Hampshire s mladou Jane Austenovou a stal se prvním čtenářem jejích literárních pokusů. Neobvyklá žádost přivede Sophii na stopu tajemství, jak to vlastně bylo s původem slavné Pýchy a předsudku - a současně před ní otevře otázku milostné volby mezi dvěma nápadníky. Podobně jako v úspěšném Dobrodružství milovníka knih vypráví Charlie Lovett úchvatný příběh o lásce a literárních záhadách, který si vychutnají nejen obdivovatelé a obdivovatelky Jane Austenové, ale všichni ti, kdo propadli vášni číst.

Jedním z center nacistického programu Euthanasie, v jehož rámci byli likvidováni nemocní, fyzicky či mentálně postižení a jinak "méněcenní", byla v letech 1940-1945 klinika Spiegelgrund v areálu vídeňské nemocnice Steinhof. Zde nacističtí lékaři prováděli hrůzné experimenty na dětech - sirotcích, "sociálně nepřizpůsobivých" či "rasově degenerovaných". V tomto mikrokosmu se odehrává příběh dvou odlišných postav: vězně a pacienta Adriana Zieglera a zdravotní sestry Anny Katschenkové. Oba hrozivé podmínky nenávratně poznamenávají a každý se s nimi po svém vyrovnává. Román Vyvolení je po Chudých v Lodži, jež se stali mezinárodním bestsellerem, další Sem-Sandbergovou literární a výsostně uměleckou sondou do jinak těžko uchopitelné každodennosti druhé světové války. Zatímco smrt byla pro chudé v Lodži pravidlem, pro děti zachráněné ve Spiegelgrundu se přežití stalo doživotním výjimečným stavem. "Jsou knihy, v jejichž světě by člověk nejradši zůstal napořád, a jsou knihy tak trýznivé, že by udělal všechno, aby nemusel číst dál, ale kniha ho přesto pohltí jako něco, čemu neunikne. Romány Steva Sem-Sandberga patří do obou kategorií. Tak to u velké literatury bývá." - Hanna Nordenhök, Expressen "Mistrovské dílo světové třídy, které přenáší otázky o hodnotě člověka až do naší současnosti." - Crister Enander, Helsingborgs Dagblad

Ačkoli válka skončila oficiálně v květnu 1945, trvalo celé desetiletí, než se Evropa opět postavila na nohy. Válka zanechala třicet milionů obětí, rozvrátila ekonomiku a instituce - policii, média, dopravu, místní i národní vlády -, kriminalita se vymkla kontrole a lidé čelili všudypřítomnému hladu. Lowe vykresluje prostřednictvím pestrého výběru konkrétních lokalit obraz chaosu prvního poválečného roku, roku msty na nepřátelích a kolaborantech, znovuoživeného antisemitismu, k němuž paradoxně vedlo osvobození vězňů koncentračních táborů, a dalších monstrózních etnických čistek, které zbavily domovů desítky milionů lidí. Úspěšná kniha, čerpající z primárních zdrojů napříč celým kontinentem, aspiruje na základní příručku k dějinám poválečné Evropy a její opětovné konsolidace. "Názorné a mrazivé… Vynikající kniha Keithe Loweho líčí málo známý, děsivý obraz kontinentu zachváceného nezákonností, chaosem a bezuzdným násilím." - Ian Kershaw, autor dvoudílné monografie o Adolfu Hitlerovi "Jedinečná a nesmírně důležitá kniha." - Washington Post

John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě "socialistického beatníka", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování.

Próza takřka detektivní, napsaná autorovým nezaměnitelným a vyzrálým stylem. Příběh ze současnosti a o současnosti zavede čtenáře do Anglie, do jedné velké londýnské herny. Najde pozoruhodný proutkař ztracenou dívku a poradí si s výherními automaty? A co všechno je možné s pomocí obyčejné pružiny na posilování svalů?

Představte si, že se David Lynch rozhodne točit ve Finsku. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví zvláštní "zmutovaný" knižní svazek. V touze poznat, proč se v knihách přeskupují nejen písmena, ale i události, vydá se do místní knihovny… a narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem spolku, a rozplést pavučinu fikce, která jako sníh halí všechno dění v městečku Zaječín?

„Setkání Twin Peaks a bratří Grimmů." Telegraph

„Připomíná raného Murakamiho.“ Financial Times

„Absurdní, ale uvěřitelné, pochmurné, ale zábavné, krásné, ale znepokojující.“ Independent

Románový debut italského prozaika Alessandra Piperna lze označit za moderní rodinnou ságu, bildungsroman a satirickou fresku v jednom. Jeho vypravěč Daniel, literát a fetišista s masochisticko-introspektivními sklony, v něm popisuje své dětství a dospívání v rozvětvené římské židovsko-katolické rodině s důrazem na svůj komplikovaný vztah k opačnému pohlaví, jeho líčení však zároveň předkládá barvitý obraz římské smetánky v průběhu druhé poloviny 20. století, jakýsi "jarmark marnosti" naší doby. Příběhem rodiny Sonninových, jejich finančními i společenskými vzlety a pády, se současně táhne zamyšlení nad osudem a podobou moderního sekularizovaného evropského Žida, rozpolceného mezi sionismem a antisemitismem, přijímáním a odmítáním vlastních kořenů a tradic svého lidu.

Existuje vůbec něco jako „český mrakodrap“? Kniha Petra Vorlíka sleduje na příkladech více než stovky proslulých i méně známých staveb nebo utopických projektů příběh skromného českého mrakodrapu – např. budovy významných meziválečných výrobních koncernů, sídel veřejné správy a infrastruktury pokrokové republiky, poválečné naplnění snů avantgardy, nekritický optimismus, ale i zpupnost socialistického realismu, vítězství techniky nad krajinou a historickým městem, prominentní výkladní skříně socialismu, snahu o polidštění jednotvárných panelových sídlišť i porevoluční vzlínání konzumu a principu „vidět a být viděn“. Každá doba měla své ambice, které se mnohdy zhmotnily právě v budování výškových staveb. Na příkladech jednotlivých výškových budov lze tedy poukázat na i mnohdy jemné vztahy mezi mocí a architekturou.

Autobiografický vypravěč prozaické prvotiny W. G. Sebalda, odehrávající se v osmdesátých letech minulého století, putuje během svých samotářských cest z východní Anglie do Vídně, Benátek, Verony, svého bavorského rodiště a dalších míst krajinami evropské minulosti i svou vlastní trýzněnou pamětí. Enigmatický příběh, v jehož líčení se deníkové a cestopisné zápisky mísí se snovými a filozofujícími pasážemi, epizodami ze života Stendhala, Giacoma Casanovy či Franze Kafky a dokumentárními fotografickými ilustracemi, znepokojuje svou neustálou oscilací mezi fikcí a realitou a čtenáře postupně vtahuje do omračujícího víru úvah na téma lidského osudu, paměti, skutečnosti a pravdy.

Na počátku příběhu Erika Schrodera je nevinná dětská lež motivovaná přáním lépe zapadnout do amerického prostředí, v němž se ocitl jako syn německého emigranta; na jeho konci šestidenní dobrodružný únos vlastní dcery, o jejíž výchovu a styk s ní se soudí s manželkou Laurou. Tragickou, dramatickou i pohnutou historii svého života líčí Erik z vězení formou dopisu Lauře, kterým se chce obhájit, ale především sám porozumět vlastnímu jednání, jež ho navzdory lásce k ženě i dceři dovedlo až za hranu zákona. Román současné americké autorky, originální formou a střídavě lyrickým, melancholickým i akčním stylem přesvědčivě vystihující složitý vnitřní svět svého protagonisty, se krátce po vydání dočkal výjimečného ohlasu u čtenářů i kritiky, řadou amerických listů byl zařazen mezi nejlepší knihy roku a překládá se do téměř dvaceti jazyků.

Co vedlo vzdělané, ale nezkušené německé dívky k aktivní účasti na nepředstavitelných zvěrstvech nacismu na východních výspách třetí říše? Po dvacetiletém terénním i archivním výzkumu přichází americká historička s originálním příspěvkem k historii druhé světové války. Na základě nově objevených dokumentů rozkrývá osudy a činy třinácti učitelek, zdravotních sester a sekretářek, jež zdaleka nebyly jen partnerkami vrahů, svědkyněmi zločinů či pachatelkami zodpovědnými "pouze úředně". Lowerová doprovází své postavy na "romantických výletech" po židovských ghettech i na výjezdech k vražedným polím, kde se ani ženská ruka nebrání stisknout spoušť, vypráví příběhy manželek esesmanů, matek jejich dětí, jejichž brutalita si nezadá s brutalitou jejich mužských protějšků. Kniha Hitelrovy fúrie ukazuje, jak nepřesné mohou být naše představy o holokaustu i mnoho desítek let po válce.

„Jde o krátké povídky z pražské čtvrti – Nuslí. Spojuje je osoba vypravěče a místo. Jsou to příběhy obyčejných lidí, kteří se snaží v dnešním světě přežít, fungovat, existovat.“ Tak charakterizuje svůj soubor povídek autor, který používá pseudonym Green Scum. „Většinu storek jsem zažil, nebo se staly mým přátelům. Nusle znám. Jsou to příběhy sice povětšinou na první pohled humorné, ale je za nima smutek, protože obyčejný člověk, takový ten, co nevyjde s ničím, život příliš veselý nemá.“ Příběhy pražských figurek z rodu Nerudových, Haškových a Hrabalových hrdinů jsou podané dokonale odposlechnutou mluvou ulice a výčepu, i s přesnou intonací, způsobem pointování a typickým černým humorem.

Mladá redaktorka María Dolzová každé ráno sleduje v kavárně cizí pár. Pozorování dvojice, jež ji fascinuje, se pro ni stane posedlostí a rituálem až do okamžiku, kdy se z novin dozví, že muž byl na ulici za podivných okolností zavražděn. Později se seznámí s jeho manželkou a zaplétá se do složité rodinné historie i příběhu vraždy. Marías vypravuje o lidské vůli, ničivé síle vnějších událostí, o strachu z toho, že by se mrtví mohli vrátit, kterým trpí nejvíce ti, co je oplakávají a přejí si, aby nikdy nezemřeli. V neposlední řadě pak píše o onom zvláštním duševním stavu zamilovanosti, který je na jedné straně vnímán jako pozitivní až spásný, na straně druhé ale ospravedlňuje i různé výstřelky a ničemnosti.

Když se sedmatřicetiletá Enid dozví od umírající pacientky, kterou ošetřuje, že někdejší smrt místního optika doktora Willense, obecně považovanou za důsledek tragické nehody, má na svědomí její žárlivý manžel Rupert, netuší ještě, že vyprávění, které právě vyslechla, povede k zásadnímu zlomu v jejím osamělém životě a její touha konat dobro službou druhým se ocitne ve zcela novém světle. Podobně jako v předchozích úspěšných knihách, i v mistrovské titulní povídce a dalších příbězích své nové sbírky vypráví Alice Munroová o sváru rozumu a citu v lidském nitru a osudných maličkostech, jež dokážou zvrátit běh našeho života. Náhlé podlehnutí rozmaru mysli, milostné vzplanutí, touha vzepřít se konvencím a tlaku okolí či přímo koketování s nebezpečím mohou otevřít cestu k nové životní zkušenosti, ale nezřídka mívají - jak zjišťuje nejedna z autorčiných hrdinek - i nepředvídané, ne-li přímo tragické důsledky.

Jak je neznáte, co jste o nich nevěděli a co jinde nenajdete - v hravé knížce pro celou rodinu se vám představí tři desítky zvířat z pražské zoo. Přestože se narodila v zajetí a volnou přírodu nepoznala, přesvědčíte se, že jsou to všechno výrazné osobnosti. Oblíbený lachtan Meloun, milá gorila Bikira, mlsný medojed Čert... Dozvíte se, jakou mají povahu, jak se chovají k sobě navzájem i jak se o ně jejich chovatelé starají. Originální knížka plná fotografií, ilustrací Alžběty Zemanové, bláznivých básniček Jiřího Dědečka a kvízů vychází ve spolupráci se Zoo Praha.

Jedenáctiletou holčičku Bakšiš při nedávné invazi z vesmíru odtrhly od maminky lodě mimozemšťanů a chaos. Po několika týdnech, kdy přežívala jen se svou kočkou jménem Čunče, přichází povel, aby se všichni porobení Američané přemístili na Floridu, kde pro ně Buvové, noví vládci Země, připravují rezervaci. Většina lidí se nechává přenést transportéry, malá Bakšiš ale usedá do auta, které se právě naučila řídit - jen ty pedály jsou pro ni ještě trochu daleko. Čeká ji bláznivá cesta v doprovodu jednoho zmatkářského mimozemšťana. Román Adama Rexe přináší do proudu dětské literatury dlouho neviděný impuls živelné imaginace, humoru, zábavného konstruování dějových zápletek a v neposlední řadě i výtečně zpracovaných ilustračních pasáží, které mnohdy přejímají podobu krátkých vkládaných komiksů.

Historická detektivka odehrávající se v New Yorku poloviny 19. století ukazuje kromě brutálního zločinu také atmosféru a politickou situaci doby, problémy přelidněného města i počátky místního policejního sboru. Jedním z jeho členů se stane také vypravěč Timothy Wilde, jehož o úspory i donedávna pohledný obličej připravil požár. Tim si dokáže všímat detailů, jež jiní přehlédnou - což jsou schopnosti, které se budou brzy hodit. Právě on totiž narazí na zkrvavenou holčičku, jejíž svědectví pomůže odhalit masový hrob plný znetvořených dětských těl. Krátce před volbami a v rozvíření vášní náboženských rozbrojů je potřeba neprodleně odhalit pravdu. Ideálně takovou, která nevyvolá ještě větší nepokoje. 12 hodin 22 minut, ČTE MARTIN PÍSAŘÍK

Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí., Připočteme-li k tomu výchovné problémy se "zvlčilými" potomky zbavenými otcovské autority, vyvstává před námi pochmurný obraz všeobecného zmaru a strádání, jimž nedokázalo čelit ani několik organizací, které na podporu dětem na konci války vznikly. Monografie autorského týmu Univerzity Pardubice je originálním příspěvkem ke stoletému výročí vypuknutí první světové války.