Novinky

Příběh Gilberta Silvestra, univerzitního profesora, který se zabývá studiem vousů ve filmech, výborně kombinuje bizarní momenty i filozofii. Gilbert se jednoho dne probudí po velice živém snu, v němž se mu zdá o tom, že ho podvádí manželka. Profesor je tak přesvědčený o pravdivosti svého snu, že si sbalí věci a vydá se prvním letadlem do Japonska. Tam se seznámí s dílem básníka Macua Bašóa a rozhodne se, že musí spatřit měsíc nad Borovicovými ostrovy. Jenže ještě než se na svou pouť vydá, setká se se studentem Josou, kterého na cestách vede úplně jiná kniha: průvodce po nejlepších místech k sebevraždě. Povede se mu mladíkovo rozhodnutí změnit? A jakou proměnou projde sám Gilbert coby náruživý milovník kávy v zemi zasvěcené čaji?

Román Marion Poschmannové překvapuje jazykovou invencí a literárními odkazy, zároveň předkládá čtivý příběh plný bizarních zvratů, postav i důvtipných kliček v ději. V Německu je Poschmannová opěvována nejen kritiky, ale především čtenáři.

Mistrovské dílo. Dokazuje, že se autorka stala klíčovou osobností současné německé literatury. - Alexander Cammann, Die Zeit

Román je svou délkou na první pohled jednohubka, ale vyplatí se strávit s ním více času. Pak je teprve možné docenit, že tak jako v haiku, jichž autorka pro knihu složila řadu, v něm všechno perfektně sedí. - Jana Dušek Pražáková, iLiteratura

"Fotografování mě osvobozuje od tlaku, co se mi usazuje na duši," říká Jan Dobrovský, jehož série snímků ze severních Čech přináší do české krajiny zcela novou kvalitu fotografické citlivosti. "Nedokážu vyjádřit slovy, co ve mně vyvolává, když vidím, s jakou nečekanou něhou hladí chlap jako hora rozjívené dítě." Mezi romskými rodinami v Krásné Lípě Dobrovský nejprve hledal poezii syrového bytí, ale našel tam mnohem víc - nové přátele i příležitost splatit starý osobní dluh. A tak začal Romy navštěvovat v domácnostech, při svátečních okamžicích i na boxerských trénincích. V černobílých kompozicích, jež mohly být pořízeny jen v atmosféře oboustranné důvěry, nám muž s Leicou předkládá empatický, světelný otisk lidské intimity i přirozené touhy stát se hrdinou vlastního života. Vychází s předmluvou autora a doslovem Miroslava Petříčka.

Tohle je Hilda, průzkumnice, dobrodružka a fanynka kamenů. Na světě má nejradši dvě věci: svůj skicák a psa Větvíka. Tedy, na světě má nejradši tři věci: svůj skicák, psa Větvíka a maminku. Pardon, na světě má nejradšisvůj skicák, psa Větvíka, maminku a všechny nadpřirozené bytosti a příšerky, které žijí u nich v údolí. Hildina dobrodružství nejprve uchvátila čtenářky a čtenáře komiksů, poté vznikl animovaný seriál od Netflixu a nyní je tu knižní série. Prožijte s Hildou znovu její první setkánís trollem nebo s párem zamilovaných obrů. Pro skalní fanynky a fanoušky nabízí kniha desítky nových ilustrací a rozšíření smyšlené krajiny, do které se tak rádi vracíme. A pokud jste o Hildě nikdy neslyšeli, máme pro vás dvě otázky: Na co čekáte? A bolí oči hodně, když člověk poprvé vyleze z jeskyně?

Cabaret Calembour je autorským divadlem trojice Šotek - Orozovič - Suchý z Tábora, jehož prostřednictvím si odskakují "z velké na malou": tedy z velké činohry k poetice divadel malých forem a k tradici českého literárního kabaretu. Samozřejmostí se stala živá hudba Orchestru Calembour, hrající výhradně melodie Igora Orozoviče, "girls" nejen pro pánské oko - Lucie Polišenská, Klára Suchá a Kristýna Farag, a v neposlední řadě důraz na slovní ekvilibristiku. V rámci oslav desáté sezony naděluje soubor sobě, svým divákům i prvočtenářům, ze kterých se diváci třeba teprve rekrutují, to nejlepší, co v letech 2008-2018 vzniklo: tedy všechno! Kdo si zakvidoulí s kompletním vydáním her, písňových textů a žertovných výstupů Cabaretu Calembour, ten jistě sezná, že malé formy jsou opět ve formě.

Co trápí dnešní třicátníky? Přemíra stresu, pocit osamění, nebo jen to, že si nemohou dovolit hodinky Hublot? Karla a Helenu spojí jedno letní odpoledne náhoda. Přestože si pokračují každý svojí cestou, osud je svede zpátky k sobě. Touží po rodině, zázemí a smysluplné práci. Seberou odvahu a rozhodnou se zariskovat. Založí si rodinnou firmu. Tuší ale, jaké překážky nutné k podnikání budou muset okusit? Jak je složité se v dnešní době vypořádat s nástrahami byrokracie a zákony? Vyčerpáni, ale šťastni otvírají vytoužený obchod. Spokojený zákazník je jim největší odměnou. A když se někdy nedaří, stále je tu víra, že bude líp. Věděl to i starý Ašer, židovský hodinář z Letné, bez jehož pradávných hodinek by Karel s Helenou ztratili naději. Zuzana Dostálová je skvělá pozorovatelka a dovede své postavy věrohodně vykreslit. Ve svém ryze současném románu vypráví o starostech moderní doby a o podvodech všeho druhu.

Do jedné knihy se vešlo sto let, sto fotografií a sto komentářů. Připomene či odhalí, co podstatného se událo v každém roce existence naší země od vzniku Československé republiky. Ve spolupráci s ČTK jsme vybrali dobové snímky, které daný rok charakterizují nejlépe, ale také zcela překvapivě. Před očima máme zásadní historické momenty, události, na něž můžeme být právem pyšní, stejně jako bizarní a úsměvné situace, na které jsme již dávno zapomněli. Každou fotografii doprovází komentář známé osobnosti z různých oborů – od sportovců po lékaře. Pamětníkům i mladším generacím v každém případě nabízí unikátní kontext pro životy našich rodin a blízkých.

Do knihy přispěli:

Radek Banga, Milena Bartlová, Xavier Baumaxa, Petr A. Bílek, Anna Bolavá, Petr Borkovec, Tereza Boučková, Vít Brukner, Václav Cílek, Miřenka Čechová, David Černý, ČTK, Tereza z Davle, Laco Deczi, Jan Dobrovský, Pavel Dominik, Zuzana Dostálová, Daniela Drtinová, Kateřina Englichová, Petr Fischer, Fedor Gál, Nora Grundová, Jiří Grygar, Libuše Heczková, Lukáš Hejlík, Anna Hogenová, Pavla Holcová, Radkin Honzák, Anna Horáčková, Pavla Horáková, Cyril Höschl, Vavřinec Hradilek, Michal Hvorecký, Helena Illnerová, Markéta Irglová, Božena Jirků, Lenka Jungmannová, Krištof Kintera, Ondřej Kobza, Iveta Kokyová, Jakub König / KITTCHEN, Pavel Kosatík, Charlotta Kotíková, Jana Koubková, Libuše Koubská, Terezie Kovalová, Ivan Král, Eda Kriseová, Miroslav Krobot, Silvie Lauder, Milena Lenderová, Marcela Linková, Lucie Lomová, Galina Miklínová, Blanka Milfaitová, Lukáš Musil / MUSA, Aleš Najbrt, Alice Nellis, Petr Nosálek, Rostislav Novák ml., Věra Nováková, Martina Overstreet, Pavel Pafko, Martin T. Pecina, Miroslav Petříček, Eva Le Peutrec, sestra Angelika Ivana Pintířová, Petr Pithart, Adam Plachetka, Iva Procházková, Vendula Prokůpková, Liběna Rochová, Jan Royt, Janek Rubeš, Alena Scheinostová, Josef Schovanec, Karol Sidon, Sabina Slonková, Petra Soukupová, Jiří Suchý, Tomáš Šebek, Jindřich Šídlo, Ondřej Štindl, František Štorm, Erik Tabery, Do Thu Trang, ToyBox, Helena Třeštíková, Kateřina Tučková, Martin Tvrdý, Saša Uhlová, Magda Vášáryová, David Vávra, Maxim Velčovský, Petr Vizina, Světlana Witowská, Robert Záruba, Eva Zaoralová, Jonáš Zbořil, Ladislav Zibura, Kamila Zlatušková

Malý Záviš se z Prahy, od rodičů a tří mladších bratrů, stěhuje do Poděbrad. Nastupuje totiž na nově otevřenou Kolej Jiřího z Poděbrad, elitní internátní školu, která v duchu skautských zásad chce z chlapců vychovávat vzdělané, čestné a odolné muže. Záviš je v koleji sice nejmladší, ale zato velice zvídavý. Postupně se spřátelí s ostatními a společně pátrají například po tom, co skrývá tajemná dutina za stěnou v umývárně.

Závišův příběh má oporu v reálných událostech a životních osudech mnoha významných osobností, které se podílely na rozvoji a zviditelnění české kultury. Za všechny jmenujme především Václava Havla (ano, právě on je Závišův kamarád Batík). Kolej Jiřího z Poděbrad navštěvovali také Miloš Forman, Ivan Passer či Mario Klemens.

Šedesátá léta v české karikatuře zdaleka nereprezentoval jen režimní Dikobraz a laciná propaganda. Právě naopak: šlo o dobu, kdy českou vizuální kulturou vládly nejprogresivnější výtvarné tendence, často inspirované západní produkcí i avantgardními postupy. Přestože se tak dělo zásluhou osobností typu Adolfa Borna, Oldřicha Jelínka, Jiřího Kalouska, Miroslava Liďáka, Jaroslava Maláka a dalších velkých jmen, systematická monografie mapující tvorbu autorů volně soustředěných kolem časopisu Mladý svět a vystavujících pod neformálním označením Polylegran dosud chyběla. Zkušený badatel v oblasti vizuální kultury Pavel Ryška nyní přináší nejen zasvěcenou a poutavě napsanou studii o dosud přehlížených rysech československého obrazového humoru, ale především strhující vhled do uměleckého i společenského kvasu nejpestřejšího období naší poválečné historie. Jeho kniha je vizuální lahůdkou pro nejširší okruh zájemců o dějiny umění.

Jedenáctiletá Johana si ze všeho nejraději čte. Narodila se v polovině 70. let a žije v Praze ve vinohradském činžáku jen s mámou. Máma se trápí odchodem otce a trápí se i Johana. A po smrti milované babičky je to ještě o něco těžší. Sametová revoluce přinese nečekané naděje a možnosti, a Johaně také první lásku. Kolem se proženou divoká devadesátá léta a s novým tisíciletím se svět několikrát převrátí naruby. A Johana - dítě, dívka, žena - uprostřed velkých změn žije, jak umí - tak jako celá její generace. Stále se jí přitom vrací otázka: kde je její otec? Bude mít dost odvahy na to, aby ho našla? A naplní její představy?

Johana, román o lidské zranitelnosti i síle, křehkosti vztahů a chybách, které opakujeme a kterým se nedokážeme vyhnout, je společným dílem tří autorek. Jednotlivými dekádami Johanu provedly Zuzana Dostálová, Pavla Horáková a Alena Scheinostová.

Rozhovor dvou mužů, kteří stáli v posledních dvaceti pěti letech někdy proti sobě, jindy na stejné straně mnoha událostí. Odhaluje praktiky a operace tuzemských tajných služeb, nebezpečí, které hrozí od našich politiků, státních úředníků i byznysmenů, a jejich možné, často nevědomé spolupráce s přátelskými i nepřátelskými tajnými službami. Kniha odhaluje pozadí některých minulých i současných korupčních a defraudačních kauz a roli Karla Randáka v nich. Věnuje se ruskému vlivu u nás a úloze, jakou v něm hrají dva poslední prezidenti, případům spojeným s nákupem zbraní pro českou armádu, postavám kmotrů od Františka Mrázka a Radovana Krejčíře až po Ivo Rittiga či událostem kolem krachu vlády Mirka Topolánka. Rozhovor se snaží ukázat i to, zda hrál generál Randák roli v politickém vzestupu Andreje Babiše.