Nové knihy

Kolik příležitostí člověku unikne jen proto, že ho nenapadla ta správná replika v pravý čas, ale až ve výtahu po nevydařeném pracovním pohovoru, v tramvaji po zpackaném rande nebo na schodech po neúspěšné zkoušce. Evidentně je to častá zkušenost, a snad právě proto se kniha Tady a teď stala bestsellerem. Sociální psycholožka Amy Cuddyová přichází s receptem, jak aktivovat sebedůvěru za každých okolností. Podle ní k duchapřítomnosti nepotřebujeme podstoupit kdovíjakou spirituální proměnu – stačí soustředit se na daný okamžik, přizpůsobovat mysl, chování a řeč těla situacím, které život přináší, a nelámat si hlavu s tím, jaký dojem děláme na ostatní. Cestu k sebedůvěře nalezneme dokonce tak, že ji zprvu jen předstíráme. Reakce čtenářů i příběhy, jimiž autorka svůj živý výklad doprovází, dokládají, že její metoda funguje.

Bestseller Amazonu, New York Times, Washington Post, Wall Street Journal, USA Today, Publishers Weekly

"Tohle musí číst každý!"

- Susan Cainová, autorka knihy Ticho

"Úchvatné, okouzlující čtení o nalezení sebedůvěry a vnitřní vyrovnanosti."

- Adam Grant, autor knihy Dávat a brát

Cigan, Goffa, Hejdová, Klevisová, Kopřiva, Neff, Pilátová, Procházka, Soukupová, Sýkora, Stančík, Šabach, Tučková, Urban.

Kolik tváří mají pražské zločiny, záhady a tajemství? Čtrnáct českých autorů přijalo výzvu nabídnout na tuto otázku odpověď a navázat tak na bohatou tradici kriminálních a tajemných příběhů s pražskými náměty. Výsledkem je ojedinělý, stylově pestře laděný soubor, který nabízí setkání se zavedenými jmény české literární scény i jejími budoucími hvězdami a je současně svérazným průvodcem po tradičních i méně známých pražských lokalitách. S Milošem Urbanem se vydáme na Karlův most, s Michaelou Klevisovou na žižkovské nákladové nádraží, v akčních příbězích Štěpána Kopřivy a Martina Goffy navštívíme Hostivař a Vyšehrad. Petr Stančík nahlíží do tajemného světa někdejšího Židovského Města, Petra Soukupová líčí nevysvětlitelné zmizení ve Stromovce, Kateřina Tučková zkoumá temnou minulost starého domu na vltavském nábřeží… Objevný svazek, uspořádaný literárním kritikem Pavlem Mandysem, vychází souběžně v české a americké verzi, kterou newyorské nakladatelství Akashic Books zařadilo do své prestižní řady Noir.

Pražská Královská cesta, historická spojnice mezi královým měšťanským sídlem (královým dvorem) a sídlem reprezentativním (Pražským hradem) a dějiště korunovačních průvodů, představuje ojedinělý architektonický i urbanistický celek a unikátní soubor stavebních slohů. Středověký základ tu od baroka po 19. století vytrvale překrývají stopy dalších období. Odbornému i laickému čtenáři kniha představuje Královskou cestu jako místo, v němž se protkával všední život, historická tradice, architektura a kulturní dějiny. Poprvé v historii bádání o Praze je téma popsáno nejen z pohledu umělecko-architektonického vývoje, ale též optikou historické antropologie – s důrazem na pochopení každodennosti a zmizelého svátečního a všedního života obyvatel staré Prahy, včetně řemesel, živností, trhů, obchodů a hospod. Ačkoli se text i bohatý obrazový doprovod soustředí na vznik, vývoj a historické proměny konkrétní lokality, kniha Barbory Půtové vrhá světlo na město jako celek.

Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně, čeho nejhoršího se dopustil Miloň Čepelka a jaký je největší herecký problém Miroslava Táborského. Pro fanoušky Járy Cimrmana bude překvapením, že souborem prošla řada známých osobností, jako Jiří Menzel, Jiří Stivín nebo Jaroslav Uhlíř, a že v tomto zdánlivě ryze mužském divadle nechybějí ani ženy. Nepřeberné množství fotografií zachycuje herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí, a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno.

OBSAHUJE DVD SE ZÁZNAMY RARITNÍCH VYSTOUPENÍ

!!! DOTISK 3.10.2016 !!!

Ve tmě se skrývá spousta neznámého, proto je normální se tmy bát. Mladý vlk se jí také bál, nelovil s ostatními a kamarádi se mu posmívali. Ke zvládnutí strachu stačilo málo – setkání s mravencem a pár slov, a pro své kamarády ve smečce se najednou stal hrdinou… Tento příběh vypráví táta vlk bázlivým vlčatům, aby je přiměl vyjít ven do tmy vstříc novým dobrodružstvím. Příběh ukazuje dětem, jak přijmout strach ze tmy a jak jej lze postupně překonat. Pomáhá děti povzbudit, že přijetí strachu a jeho sdílení je důležité jako první krok k jeho překonání. Text dokreslují moderní, dynamické, a přitom dobře čitelné ilustrace s výrazným emocionálním nábojem. Knížka je určena dětem od tří let a lze ji využít i jako první čtení.

„Šikovná technika, kterou mohou využívat nejen děti, ale i my rodiče při překonávání problémů a strachů.“ — Petr Pauko, psycholog

Mladý spisovatel, básník a bloger z Japonska trpí tak silnou formou autismu, že nedokáže mluvit. Jeho vidění světa je však neuvěřitelně bohaté, citlivé a inteligentní. Dokázal to v bestselleru A proto skáču, který ve svých třinácti "sepsal" za zcela mimořádných okolností. Metodou ukazování znaků na abecední tabulce odpověděl na osmapadesát otázek, jež mu ostatní často kladou: Proč nemůžeš být chvíli v klidu? Proč se učíš nazpaměť jízdní řády? Co je nejhorší, když má člověk autismus? Unikátní knihu v Japonsku objevil britský spisovatel David Mitchell, sám otec autistického syna, společně s manželkou ji přeložil do angličtiny a Higašidu a jeho niterné svědectví proslavil po celém západním světě. "Představte, že se nacházíte v místnosti s dvaceti radiopřijímači. Všechny jsou spuštěny a naplno se z nich linou hlasy a hudba. Nejde je vypnout ani ztlumit a místnost nemá okna ani dveře, takže jedinou úlevu vám přinese až naprosté vyčerpání," přibližuje v sugestivní předmluvě Mitchell pocity lidí s autismem.

„Kniha, která rozšíří vaše vnímání toho, co znamená být lidskou bytostí.“ — Times

„Naokiho kniha nemá obdoby. Při jejím čtení jsem zažíval blažené okamžiky, které skončily až s poslední stranou. Okamžiky nejen pouhého vzrušení nad výborným počtením. Měl jsem konečně pocit, že poznávám něco radikálně nového.“ Josef Schovanec, autor bestselleru O kolečko míň

Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím PASPARTA

Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů – mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží – a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. Po úspěšném prvním dílu, jenž obsáhl „horní tok“ řeky od Braníka až po František, vychází svazek mapující Petrskou čtvrť, Karlín s Rohanským ostrovem, Maniny s tématem přeložení koryta řeky, Karlínský, Libeňský a Holešovický přístav a plavební průplav mezi Trojou a Bubenčí.

Je rozvedená, je jí přes čtyřicet a čeká dítě s partnerem o generaci mladším. Dalo by se to ustát lépe, kdyby doma už neměla čtyři děti od dětského věku do dospělosti. Sama dalšího potomka rozhodně chce, ale ne všichni v okolí vnímají její situaci stejně pozitivně. Každodenní kolotoč vytížené ženy se střídá se snově fantazijními pasážemi, v nichž se hrdinka vypořádává s problematickým vztahem k vlastní matce. Nejsilnější lidské pouto se tu odhaluje se vší složitostí a emocionální tíhou. Přes specifickou situaci hrdinky se v románu, zachycujícím univerzální témata dneška, najde nejedna čtenářka.

„Je to milá kniha s přesahem, která ,trefí‘ hodně čtenářek. Bez ohledu na to, jestli si umí představit, že by měly doma čtyři děti a čekaly páté.“ — Klára Kubíčková, Mladá fronta Dnes

Londýn počátku osmnáctého století, pozvolna se vzpamatovávající z následků rozsáhlého ničivého požáru, je městem nuzáků i boháčů, tradičních pověr a tajných nauk i osvícenské racionality a elegance. Architekt Nicholas Dyer, pověřený výstavbou sedmi nových městských kostelů, hodlá zajistit svým chrámům nesmrtelnost krutým rituálem: v základech každého z nich má spočinout mrtvé lidské tělo. O dvě stě padesát let později vyšetřuje londýnský detektiv Nicholas Hawksmoor záhadnou sérii brutálních vražd, ke kterým dochází právě poblíž Dyerových kostelů… Známý anglický prozaik si ve svém precizně komponovaném díle brilantně pohrává se vzájemným zrcadlením odlišných historických rovin, identitou skutečných a fiktivních historických postav i svárem racionálního a metafyzického vnímání světa. Jeho střídavě hororový, fantasmagorický i lyrický román, vyznamenaný mj. Whitbreadovou cenou a Cenou deníku The Guardian za nejlepší prózu, patří k těm, z jejichž moci není lehké se vymanit ještě dlouho po jejich dočtení.

Na každý rok Stalinovy absolutní vlády v letech 1929-1953 připadá na sovětské půdě ne méně než milion uvězněných či zavražděných, další miliony podlehly řízenému hladomoru. Kde se vzala v jednom člověku taková zvrácenost? Přes sugestivnost této otázky se Chlevňukovi daří přistoupit k tématu věcně a bez jakékoli mytizace "génia zla". Jako badateli, jenž zná sovětské archivy snad nejlépe ze všech, mu rukama prošly stovky dosud neznámých pramenů, dopisů, vzpomínek a deníků, a vykreslený politický i soukromý portrét diktátora tak řeší nespočet otazníků a přichází s řadou nových skutečností. Od prologu, který čtenáře zavede do Stalinovy oblíbené dači v okamžiku, kdy diktátor v kruhu svých věrných umírá, se zpětně odvine celý jeho život od dětství, přes revoluci a ranou bolševickou Leninovu vládu, uchopení moci, rozjezd industrializace a kolektivizace, Velký teror, druhou světovou válku až po poválečné období. V závěru autor předkládá pádné argumenty proti jakékoli nostalgii po stalinské éře.

New York zasáhne katastrofální bouře a převrátí naruby město i život jeho obyvatel. Je to začátek vlny "podivna", která změní tvář celého světa a promění ho v bojiště nadpřirozených sil. Během následujícího tisíce a jedné noci - dvou let, osmi měsíců a osmadvaceti dnů - se v zápase o všechno utká dobro a zlo, světlo a temnota. Zachrání civilizaci s jejími sny, ambicemi i obyčejnými lidskými životy princezna džinů Dunjá se svými potomky, počatými před dávnými časy a nyní povolanými do války proti zákeřným běsům? Nespoutaný příběh, inspirovaný poetikou orientálních pohádek i dobrodružných ság moderní popkultury, vyžaduje ochotu poddat se autorově bezbřehé imaginaci, svérázným způsobem však odráží i rostoucí výbušnost a nepředvídatelnost světa, který nás reálně obklopuje.

Píše se rok 1939. Sedmiletá Anna, dcera profesora krakovské univerzity, se náhle ocitá na světě sama poté, co otce zatkne gestapo. Pak se ale setká s tajemným mužem, který rozumí vlaštovčí řeči a dokáže si poradit s nepřátelskými vojáky i s celou řadou dalších problémů. Tak začíná velké dobrodružství, ve kterém mezi Annou a jejím záhadným ochráncem vznikne těsné pouto, zatímco společně putují válkou rozvrácenou zemí a vzájemně si dodávají sílu. Nebezpečí však číhá na každém kroku - a jak se má Anna přesvědčit, i tam, kde ho člověk nejméně čeká. Pohled Gavriela Savita na tvrdou realitu války je poetický a magický a jeho psaní bývá přirovnáváno k takovým dílům, jako je Zusakova Zlodějka knih nebo Doerrův román Jsou světla, která nevidíme. Svým stylem, námětem i fantastickými prvky však zůstává zcela originální knihou, která v současné próze pro mladé a dospívající čtenáře nemá konkurenci. A stejně jako každé osobité a nápadité vyprávění s výrazně lidským poselstvím si získá i dospělé.

Modrovlasá holčička Hilda žije se svou maminkou na samotě v domku na úpatí magické krajiny. Protože je chytrá a zvídavá, dokáže vidět to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí - trolly, obry, trpaslíky… Vítejte ve světě severské mytologie, drobných dětských strachů i velkých vítězství, světě, který nás láká, abychom se v něm zas a znovu zabydlovali a vraceli se do dob, kdy se největší dobrodružství mohlo odehrát během stanování v dešti. Přestože je přirovnávána k Muminkům nebo filmům Hajao Mijazakiho, je Hilda dokonale svá. Původně vznikla pro mladší publikum, ale nakonec si podmanila čtenáře bez rozdílu věku. Hilda je komiks, v jehož půvabných barvách a výjevech se s rozkoší ztratíte a který se právem stal klasikou 21. století.

Pejsek a kočička si přáli, aby se na ně nezapomnělo. Aby s nimi i nová generace čtenářů zažila, jak jdou do kina, učí se tančit, chystají se slavit Vánoce a Velikonoce, jsou nemocní, sportují a závodí, věčně se hádají se sousedem zajícem. Zkrátka zažívají běžné příhody blízké všem dětem. Oslovili proto povolané tvůrce, kteří už třicet let hrají jejich dobrodružství před vyprodaným sálem brněnského Divadla Radost. V jejich poctě Čapkovu originálu se tak pejsek a kočička ocitají v současném světě a nacházejí nové kamarády. Nechybí ani nevtíravé poučení, jak se správně zachovat nebo jak uvažovat ekologicky. Nové povídání vás jistě přesvědčí, že oblíbení hrdinové nezestárli ani po bezmála devadesáti letech od svého vzniku.

Čtyřicátník Roar narazí při kondičním běhu v lese na osmatřicetiletou ženu, která se stejně jako on ztratila. Je říjen, dvojici zaskočí brzký soumrak a oba běžci jsou nakonec nuceni strávit v lese mnohem víc času, než chtěli. Roar mezitím vyslechne ženin životní příběh. A zatímco ona vypráví o svých láskách i prohrách, oba se ve sledu tragikomických situací snaží vymotat z lesa a vlastně zachránit holý život. Čtenář nakonec překvapeně zjišťuje, že mají společného víc, než se na první pohled zdá. Nabídne jim společná cesta z lesa i východisko z osamění?

Joe Coughlin je v jádru dobrý člověk, muž pevných zásad a vytříbeného smyslu pro spravedlnost. A také hlava mafiánského impéria a nelítostný gangster, který se umí drsně vypořádat s konkurencí, Ku-klux-klanem či kýmkoliv jiným, kdo se mu postaví do cesty. Dvacátá léta 20. století byla ve Spojených státech věkem jazzu, ale také prohibice, ilegálních palíren a náleven, zločineckých organizací a korupce. Dobou, kdy se mladistvý zlodějíček z Bostonu, který je zároveň synem význačného policejního důstojníka, může při troše kuráže vyšplhat až mezi floridskou mafiánskou elitu. Pro začátek se stačí zamilovat do nesprávné ženy… Dennis Lehane napsal svižnou a napínavou studii zločinu, která strhává ke čtení stejně adrenalinovému, jako je pouliční přestřelka. Román, v němž se rovným dílem zabíjí i cituje z evangelia, představuje lahůdku nejen pro čtenáře moderní drsné školy, ale i pro všechny ty, kdo nepochybují, že v rukou mistra se i gangsterka stává velkou literaturou.

Epochu, v níž se odehrává nový román Ljudmily Ulické, rámují úmrtí dvou absolutně protikladných Josifů - Stalina a Brodského -, symbolizujících odvěký ruský model moci, v němž proti sobě nesmiřitelně stojí "car a básník". V roce Stalinovy smrti převede nový učitel literatury tři své žáky - vnímavého básníka, nadaného klavíristu a podnikavého fotografa - na stranu tehdy vyvržených literátů. A čtenář s napětím sleduje, zda na ní setrvají tváří v tvář všem hrozbám a výzvám doby, v níž se v Sovětském svazu rodilo disidentské hnutí. Zelený stan se doslova "točí kolem literatury", především té, která vybočuje ze strohých a nenáviděných školních osnov a nesmí oficiálně vycházet, neboť epocha, o níž je v románu řeč, jako by se propadla hluboko do časů před vynálezem knihtisku. Hrdinové hltají zakázaná zahraniční vydání, přepisují a šíří umělecký i politický samizdat, v klasické literatuře vidí účinnou protilátku proti ubohé sovětské každodennosti a jsou si vědomi, že vnitřní svoboda se nachází právě v literatuře a kultuře jako takové. Ta se ve své kontinuitě jeví jako spolehlivý obranný mechanismus proti slepé poslušnosti a agresi.