Nové knihy

Joe Coughlin je v jádru dobrý člověk, muž pevných zásad a vytříbeného smyslu pro spravedlnost. A také hlava mafiánského impéria a nelítostný gangster, který se umí drsně vypořádat s konkurencí, Ku-klux-klanem či kýmkoliv jiným, kdo se mu postaví do cesty. Dvacátá léta 20. století byla ve Spojených státech věkem jazzu, ale také prohibice, ilegálních palíren a náleven, zločineckých organizací a korupce. Dobou, kdy se mladistvý zlodějíček z Bostonu, který je zároveň synem význačného policejního důstojníka, může při troše kuráže vyšplhat až mezi floridskou mafiánskou elitu. Pro začátek se stačí zamilovat do nesprávné ženy… Dennis Lehane napsal svižnou a napínavou studii zločinu, která strhává ke čtení stejně adrenalinovému, jako je pouliční přestřelka. Román, v němž se rovným dílem zabíjí i cituje z evangelia, představuje lahůdku nejen pro čtenáře moderní drsné školy, ale i pro všechny ty, kdo nepochybují, že v rukou mistra se i gangsterka stává velkou literaturou.

Epochu, v níž se odehrává nový román Ljudmily Ulické, rámují úmrtí dvou absolutně protikladných Josifů - Stalina a Brodského -, symbolizujících odvěký ruský model moci, v němž proti sobě nesmiřitelně stojí "car a básník". V roce Stalinovy smrti převede nový učitel literatury tři své žáky - vnímavého básníka, nadaného klavíristu a podnikavého fotografa - na stranu tehdy vyvržených literátů. A čtenář s napětím sleduje, zda na ní setrvají tváří v tvář všem hrozbám a výzvám doby, v níž se v Sovětském svazu rodilo disidentské hnutí. Zelený stan se doslova "točí kolem literatury", především té, která vybočuje ze strohých a nenáviděných školních osnov a nesmí oficiálně vycházet, neboť epocha, o níž je v románu řeč, jako by se propadla hluboko do časů před vynálezem knihtisku. Hrdinové hltají zakázaná zahraniční vydání, přepisují a šíří umělecký i politický samizdat, v klasické literatuře vidí účinnou protilátku proti ubohé sovětské každodennosti a jsou si vědomi, že vnitřní svoboda se nachází právě v literatuře a kultuře jako takové. Ta se ve své kontinuitě jeví jako spolehlivý obranný mechanismus proti slepé poslušnosti a agresi.

Kniha přináší medailony mužů, kteří stáli v čele Československé republiky, a volně navazuje na úspěšný titul Čeští králové (Paseka 2009). Po "prezidentu Osvoboditeli" T. G. Masarykovi představuje všechna tři funkční období Edvarda Beneše, přibližuje tragický úděl Emila Háchy, poté zachycuje osud pěti komunistických vládců a věnuje se osobnosti Václava Havla, posledního československého prezidenta. Dílo předních českých historiků a publicistů se nevyhýbá ani různým problematickým událostem a na jeho stránkách se podstatným způsobem odráží nelehký vývoj československého státu i úděl jeho obyvatel v komplikovaném 20. století. Kromě editorky Marie Ryantové do knihy přispěli Jindřich Dejmek, Zdeněk Doskočil, Vratislav Doubek, Daniel Kaiser, Jiří Kocian, Robert Kvaček, Jan Němeček, Jiří Pernes a Josef Tomeš.

Proč jsou slova právě pro Židy tak důležitá? Izraelský prozaik Amos Oz a historička Fania Oz-Salzbergerová se pokoušejí zodpovědět tuto i řadu příbuzných otázek výpravou do historie židovského národa a nabízejí poutavý výklad kontinuity židovských dějin jako výrazu jedinečného vztahu mezi tímto etnikem a jeho ústními a písemnými projevy. Jejich útlý, ale informacemi a názory nabitý knižní esej, pokrývající široké teritorium od biblické Písně písní až k filmům Woodyho Allena, strhne čtenáře svou hravostí, provokativností a zaujetím pro své téma a jeho specifický kontext, ve kterém "je každý čtenář zároveň korektorem, každý student kritikem a každý autor, samotného tvůrce všehomíra nevyjímaje, musí čelit celé řadě otázek".

Cizím lidem se nikdy nesvěřujte se svými problémy. Úspěšný podnikatel Ted Severson, který zbohatl na internetových startupech, při čekání na odložený let z Londýna do Bostonu toto pravidlo poruší. Snad proto, že vypije příliš mnoho martini, anebo že je neznámá Lily, která se s ním dá do řeči v letištním baru, až příliš přitažlivá. Z nezávazné konverzace se vyklube důvěrná hra na pravdu a přiopilý Ted se svěří, že ho jeho manželka podvádí. Lily zcela vážně prohlásí, že někteří lidé si nezaslouží žít, a bude-li chtít, pomůže mu ženu zabít. Ted netuší, že Lily má své vlastní temné tajemství, a tak ve chvíli, kdy by to snad ještě šlo, před jejím návrhem necouvne… Peter Swanson vzdává svým psychologickým thrillerem hold slavnému románu Patricie Highsmithové Cizinci ve vlaku, který pro filmové plátno úspěšně adaptoval Alfred Hitchcock. Kritika jeho knihu klade jednoznačně po bok bestsellerům typu Zmizelé. S jediným rozdílem - ve vymýšlení zápletek a šokujících rozuzlení jde Peter Swanson mnohem dál než Gillian Flynnová.

Příběh jednoho z Nabokovových nejhlubších i nejhravějších románů sleduje peripetie vztahu jeho protagonistů, psychologa a profesora filozofie Vana Veena a jeho sestřenice (ve skutečnosti, jak se ukáže, sestry) Ady, od prvního vzájemného milostného okouzlení přes sérii odloučení a opětovných setkání až do doby, kdy Van v pokročilém věku rekapituluje vlastní život a osudové pouto mezi oběma sourozenci. Jazykově brilantní a myšlenkově ambiciózní próza, rozklenutá mezi polovinou 19. a 20. století v geograficky i historicky pozměněném protějšku světa, jak jej známe, je parodickým i pohádkovým příběhem lásky, zamyšlením nad povahou času a v neposlední řadě svrchovaným intelektuálním dobrodružstvím.

Tři nové příběhy zasadil Petr Šabach do města v americkém státě Massachusetts, které dobře zná, protože zde žije jeho syn a vnoučata. V atmosféře Halloweenu a Vánoc prožívá svá drobná dobrodružství dvojka sehraných kluků, vypravěč Damián a frajer Robinson, kteří stihnou pohřbít mravence i prožít první milostná vzplanutí. Zkušený autor bestsellerů Hovno hoří a Občanský průkaz nám tak připomíná, že svěží vnímání světa nemusí být přímo závislé na věku člověka. Klukovský pohled je možné si uchovat.

Svědectví o kráse zániku, která se skrývá na dosah našich všedních kroků. K jejímu objevování je však třeba najít odvahu. Fotografická publikace mapuje jeden z nejprogresivnějších fenoménů dneška - urbex, tedy průzkum moderních ruin. Dosud nezveřejněné snímky, umocněné reportážními texty, přibližují místa nahánějící hrůzu i hypnotizující svou dekadentní estetikou. Strhující cesta napříč Českou republikou, okořeněná výletem do zahraničí. "To, co jsem spatřil, mě nadchlo - zašlé zkumavky, lahvičky s různobarevným obsahem, zaprášené přístroje na odstřeďování tekutin, pipety, skleněné misky a kahany. A to vše se nacházelo ukryté za zdí jen pár metrů od rušné ulice, po které dennodenně procházejí nic netušící chodci," říká autor fotografií s přezdívkou DiverZant.

Svatý Jiří na obrázku píchá draka do ocásku… známé verše, které si všichni pamatujeme, ale hůře je dokážeme zařadit. V téhle knížce je najdete na straně 76. Začátkem osmdesátých let svedl „knižní Pán Bůh“ dohromady dva špičkové autory. Pavel Šrut (*1940) už měl v té době za sebou několik sbírek poezie a víc než desítku knížek pro děti. Jeho písňové texty a zhudebněné básně se dostávaly do repertoáru kvalitních českých muzikantů – od Vladimíra Mišíka, přes Jana Skoumala, Michala Prokopa k C&K Vocalu, Heleně Arnetové a Luboši Pospíšilovi. Jiří Šalamoun (*1935) měl zatím na kontě na 60 ilustrovaných knih, desítky barevných litografií, úctyhodné množství filmových plakátů a kolem desítky animovaných filmů včetně vícedílných večerníčkových sérií o Maxipsu Fíkovi. Sešli se dva inteligentní tvůrci, jež spojoval nejen specifický humor, zájem o nonsensovou poezii a příkladná píle, ale taky pozice, kterou zaujímali každý ve svém oboru – stáli stranou hlavního proudu, oba platili za nezpochybnitelné mistry, jejichž nové práce byly vždy zasvěcenými odborníky vítány a oceňovány. Jistě mají společného mnohem víc, neboť si jsou nejen pohledem na svět dodnes blízcí také lidsky. Hlemýžď Čilišnek se stal legendou, jeho první vydání je nesnadno sehnatelným sběratelským kouskem. Rozhodli jsme se vydat tuto oblíbenou knížku znova jako poctu povedenému dílu a jako poctu autorům, jejichž kavality se léty mnohokrát potvrdily.

Kdo přišel s myšlenkou "konečného řešení židovské otázky" a jak vznikly politické a společenské podmínky k jejímu uskutečnění? Kdo zabíjel a kdo byl přímým spolupachatelem? Kdo naopak pomáhal a zachraňoval? A kdo určoval, která jména mají zůstat v historické paměti a která z ní naopak mají zmizet? Timothy Snyder odpovídá na tyto otázky v souborné historické analýze, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin: hovoří například o "paradoxu Osvětimi" jakožto symbolu, který přes všechnu svou hrůznost současně umožňuje na mnoho otřesných souvislostí válečného dění zapomenout. Hromadné vyvraždění evropských Židů se v jeho rozboru ukazuje jako skrytý základ mnoha prvků poválečného politického a společenského uspořádání východní Evropy a také jako trvalá hrozba, vyvstávající tehdy, snažíme-li se politické otázky násilně zjednodušovat a podřizovat jednotícím klíčům.

Gaby Mortimerové na první pohled nic nechybí - je hvězdou populárního televizního pořadu, matkou osmileté dcerky, s manželem Philipem, úspěšným finančníkem, žijí v luxusním domě na londýnském předměstí. Když však jednoho rána narazí při běhu v místním parku na mrtvolu neznámé ženy a uvědomí o nálezu policii, uvede do pohybu sled událostí, které její život nenávratně změní. Může za to skutečnost, že se těla dotkla a pak policistům tvrdila opak? Nebo souhlas s tím, že bude vyslechnuta bez přítomnosti právníka? A kde se berou další a další stopy, jež naznačují spojitost zavražděné s Gaby a její rodinou? Zatímco šokovaná žena zjišťuje, že se v případu stala hlavní podezřelou, její svět a kariéra se začínají hroutit. Zachrání Gaby její pokus pustit se do vyšetřování na vlastní pěst? Psychologický thriller, ve kterém nelze nikomu věřit a vše je jinak, než se na první pohled zdá, čtenáře nepustí až do poslední stránky a svého zcela nečekaného vyústění.

- Přes deset tisíc prodaných kusů.
- Koupí této knihy podpoříte organizaci Lékaři bez hranic.

"Desetiletý Rahmudin přišel s proraženou lebkou. Nevěřil jsem, že se kdy probudí z kómatu. A po operaci ten malej syčák chodí!" Tomáš Šebek byl v Afghánistánu dvakrát, v roce 2013 a 2015, pokaždé s Lékaři bez hranic. Mezi zákroky, při nichž operoval těžce zraněné z bojů i léčil docela "běžné" úrazy, fotil a psal. Výsledkem je soubor záznamů, které zaujmou nejen autentickou a syrovou výpovědí, ale i neotřelým pohledem na život v pusté hornaté krajině. Šebkovo vyprávění je osobité a mnohdy humorné. Je to nepatetické svědectví lékaře a přítele Afghánců, jejichž zemi už několik desetiletí sužují teror a válečné konflikty.

Pokračování úspěšné řady průvodců Praha moderní pojednává slovem a obrazem architekturu druhé poloviny 20. století, navzdory totalitním desetiletím možná až překvapivě pestrou. I padesátá léta, spjatá s oficiální sorelou, vytvořila leccos zajímavého (např. hotel Jalta), v letech šedesátých se počínaje tzv. bruselským stylem naši architekti "vracejí do Evropy" (vzniká budova Federálního shromáždění nebo hotel InterContinental) a mezi stavbami normalizačními najdeme také inspirativní projekty (např. obchodní domy Máj a Kotva). Zároveň nelze přehlédnout řadu sporných staveb zmíněných let. Svobodná léta devadesátá přicházejí rovněž se svými kontroverzemi a rozpačitými díly, stylově pestrá tvorba přináší ale mimořádné počiny typu Tančícího domu. Knihu opět doprovázejí přehledné mapy, slovníček odborných pojmů a stručné medailonky architektů.

Známý český kreslíř poprvé připravil autorskou knihu pro děti. Dočtete se v ní třeba, jak v Brně leze po ulici mrně, jak se Mona Lisa bojí, že je padělaná, a jak je možné odsmradit tchoře. Vtipné, veselé a výstižné básničky na rozmanitá témata - lidé, zvířata, města - s obrázky nakreslenými nezaměnitelným autorovým stylem si budou moci vedle rodičů vychutnat i ti nejmenší.

Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.

"Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů je uskutečnění velkých a svatých ideálů socialismu," prohlásil Klement Gottwald roku 1946 a nešlo o pouhý rétorický obrat. Komunistickou vizi ráje na zemi doboví politici i pozdější komentátoři často přehlíželi, a přece je jedině v tomto rámci možné vykládat poválečnou nacionálněsocialistickou revoluci, na jejíž vlně se komunisté dostali k moci. Radikální "lidovou" revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.

Tajemná postava bývalého pilota Ricarda Laverdeho fascinuje mladého bogotského právníka Antonia Yammaru od jejich prvního setkání v kulečníkovém baru. Když jednoho dne Laverde obdrží magnetofonovou kazetu, oba muži se vydají společně do kulturního centra, kde si chce Laverde její obsah přehrát. Vzápětí je na ulici zastřelen neznámými vrahy a Yammara, který je sám při incidentu zraněn, začne pátrat po Laverdeho minulosti. Vydává se za jeho dcerou a postupně rozplétá záhadu mužova pozoruhodného života, který jako by ztělesňoval trauma celé generace Kolumbijců zasažené spirálou násilí, do níž zemi uvrhly drogové války.

Píše se počátek roku 1846 a Timothy Wilde je posilou nově vzniklého newyorského policejního sboru, kde se specializuje na řešení zdánlivě nevysvětlitelných případů. Jednoho dne k němu vtrhne půvabná míšenka Lucy a prosí o pomoc. Lovci uprchlých otroků si podle ní přivydělávají únosem svobodných občanů, kteří jsou poté odvlečeni na Jih a tam znovu zotročeni. Lucy, jejíž hruď je z neznámých důvodů zjizvena biblickým nápisem, se obává, že právě takový osud potkal i její nejbližší rodinu. Stejně jako v předcházejícím románu Bohové Gothamu vykresluje autorka i v této historické detektivce fascinující a autentický obraz americké metropole poloviny 19. století a dokazuje, že je vypravěčkou strhujících příběhů s tajemstvím.

Autentické deníkové záznamy angažovaného intelektuála a spoluautora Černé knihy komunismu z normalizačních let 1973-1974. Práce, každodenní starosti, politické i soukromé události, rodina, občas výslechy, především však setkávání s lidmi. V Bartoškových textech vystupují konkrétní osoby známých i neznámých jmen, celebrity i obyčejní lidé s konkrétními názory a postoji. "O mnoha věcech v tomto sešitu nepíšu - snažím se být ,bdělý a ostražitý'," tvrdí autor - to kdyby jeho zápisky zachytila policie. Přesto, anebo i díky tomu, se mu podařilo zachytit danou dobu jako autenticky žitou zkušenost, vždyť autocenzura patřila neodmyslitelně ke každodennosti normalizačních sedmdesátých let. Bartoškovy zápisky nepředstavují vzpomínky psané s odstupem, ale aktuální záznam právě uplynulého, pořízený s poctivou snahou uchovat paměť a kontinuitu. Právě v tom je síla jeho "papírků".

Trolejbusová doprava v Praze patří na rozdíl od tramvajové a autobusové již zcela do kategorie "zmizelá". Přesto utvářela po několik desetiletí obraz hlavního města a dodnes přežívá v paměti jeho obyvatel. Vrcholným obdobím trolejbusové přepravy v Praze byla padesátá léta 20. století, méně se už ovšem ví, že trolejbusy brázdily pražské ulice již na konci třetí dekády. Po úspěšném svazku seznamujícím čtenáře s historií trolejbusové dopravy na pravém břehu Vltavy přichází druhý díl, který mapuje břeh levý. Knihu doprovázejí dvě stovky unikátních archivních fotografií.