Novinky

„Můj deník je tou částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla by nazmar.“ Americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau si vedl deník čtyřiadvacet let. První český výbor z rozsáhlého díla ukazuje celou šíři autorovy osobnosti. Vedle úvah o přírodě, umění, dějinách, politice, náboženství a dokonce i sexu obsahuje také střípky z Thoreauova soukromí, „nekorektní“ postřehy o ženách i vtipné historky. Myšlenkovou hloubkou, poutavostí a literární kvalitou jsou tyto zápisky významným doplněním dosud přeloženého Thoreauova díla. V českém výboru vycházejí poprvé.

Na základě čtrnáctisvazkové edice z roku 1906 s přihlédnutím k rukopisům a jejich transkripcím vybral, přeložil a poznámkami a doslovem opatřil Jan Hokeš. Grafickou úpravu, obálku a ilustrace připravil s použitím harmonografu František Štorm.

Neotřelá kombinace biografie a memoáru dokazuje, že ani kniha o životě a díle geniálního režiséra Davida Lynche nemůže být obyčejná. Vůbec poprvé odkrývá okolnosti zrodu jeho smělých filmových vizí, jako jsou Městečko Twin Peaks, Sloní muž, Mazací hlava, Lost Highway nebo Mulholland Drive. Životopis napsala novinářka Kristine McKennová na základě více než stovky rozhovorů s Lynchovými přáteli, rodinnými příslušníky, bývalými manželkami, herci, agenty, hudebníky a dalšími spolupracovníky. Do textu však vstupuje sám Lynch svými upřímnými komentáři, překvapí například vzpomínkou na pražské natáčení hudby k Modrému sametu nebo zábavnými i ledacos odkrývajícími historkami z dětství a studentských let. Text doprovází téměř stovka unikátních fotografií z Lynchovy soukromé sbírky. Kniha tak pohltí nováčky i lynchovské fanatiky.

„Vynikající a neobvyklý portrét jedinečného umělce. Zásadní kniha pro lynchovské příznivce je hodnotná také pro zájemce o filmovou tvorbu, současné umění nebo tvůrčí proces obecně.“ --- Library Journal

„Pozoruhodný vhled do Lynchova života zasvěceného umění. Od jeho obrazů přes fotografii a hudbu až po navrhování nábytku.“ --- The Guardian

„Není to jen kniha o životě a díle režiséra. Je to snění o Americe, o cestování, o světle a temnotě. “ --- San Francisco Chronicle

První skutečná nemocnice vznikla v Praze roku 1620 Na Františku a je s ní spojena známá scéna výukové pitvy z roku 1685. Tento ústav byl výhradně mužský, na rozdíl od ženské nemocnice Na Slupi, založené řádem alžbětinek v 18. století, nedlouho předtím, než se v rámci tereziánských a josefinských reforem zrodily první zdravotnické plány pro metropoli Koruny české. Pražská nemocniční krajina pak zažila největší rozkvět od poloviny 19. do poloviny 20. století, kdy vznikaly opěrné body propracovaného nemocničního systému v centru a na předměstích: nemocnice Na Bulovce, léčebna v Bohnicích, nemocnice na Vinohradech, v Motole a v Krči.

Publikace z populární edice Zmizelá Praha zachycuje proměny této krajiny, fáze budování a modernizace i dobovou atmosféru nemocničních staveb, jejich sálů i ordinací s rozvíjející se zdravotnickou technikou.

Kluci o sobě často pochybují - o svém těle i o tom, jestli obstojí, když dojde na vztahy a intimitu. Často přitom tyto pochyby schovávají pod masku tvrďáka. Respekt je ojedinělá příručka o sexu, která se čtenářem mluví naprosto otevřeně a nenuceně jako kámoš. Což se hodí, když dojde na otázky o intimní hygieně, velikosti penisu nebo tělních tekutinách. Zároveň ukazuje, jak se chovat k ostatním, aby se s námi cítili příjemně a v bezpečí. "Základem dobrého sexu i lásky je respekt," říká autor na začátku knihy, která by měla kluky podpořit v době, kdy se společnost mění a kdy muži hledají nové cesty, jak být muži. Probere s nimi také pohlavní identitu, sexuální orientaci, ideál krásy nebo sexuální zdraví. Věříme, že i ženám a holkám přinese poučení a rodičům kompas, s jehož pomocí snáze proplují pubertou svých dětí.

Z obsahu: Nikdo nikoho nevlastní. Nikdo nikomu nedluží sex. Ukecávání k sexu. Rovnost při sexu. Flirtování. Osahávání. Mocenská hierarchie. Seznamování přes sociální sítě. Vliv alkoholu. Jak si užít sám se sebou. Sexting. Proč kašlat na ideál krásy. Nemít chuť je v pořádku. V čem kluky svazuje tradiční chápaní mužské role.

Respekt vychází ve Finsku, Francii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Spojených státech, Španělsku, Švédsku nebo Velké Británii.

Timothy Snyder proslul jako bystrý vykladač nejzrůdnějších projevů historických totalitních systémů a kritik politických metod potlačujících svobodu a lidská práva. Ve své nové knize píše o událostech, které se dotýkají nás všech, a z osobní zkušenosti čerpá pro další ze svých úderných občanských apelů. Mezi prosincem 2019 a březnem 2020 se autor v prostředí několika amerických nemocnic obtížně vracel do života od hranic smrti. Zážitek, k němuž vůbec nemuselo dojít, způsobilo fatální zanedbání zdravotní péče. Historik však neviní lékaře ani zdravotní sestry, nýbrž zdravotní systém a rozvíjí četné argumenty pro zásadní změnu amerického zdravotnictví a jeho přiblížení evropskému modelu.

Českému čtenáři bude znít líčení amerického zdravotnictví, ovládaného byznysem, jako varování. Právě tento systém může spolu s erozí demokratických institucí podle Snydera za selhání v boji s koronavirovou pandemií. Lidé umírají proto, že jsme zapomněli na jednu z podstatných hodnot, na solidaritu: „Ke svobodě potřebujeme zdraví a pro zdraví potřebujeme jeden druhého.“

Je parné léto a napětí na hranicích Prašiny narůstá. Po úbočí Šibeničního vrchu obchází Krchlebani vedení záhadným Melicharem. Co nevidět davy lidí vyrazí vzhůru temnými uličkami a budou hledat stroj dávného vynálezce Hanuše Nápravníka. Zatímco se v oprýskaných domech a na prázdných náměstích v tichosti schyluje k poslednímu střetu, rozhodne se En vzít osud čtvrti do svých rukou. Jirka se vydává v jejích stopách. Podaří se mu odvážnou dívku najít, než bude pozdě? Poslední díl úspěšné trilogie Prašina přináší konečné rozuzlení, na které jsme s velkým napětím čekali.

Ocenění pro Prašinu
- Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství
- Cena nočních spáčů Noci s Andersenem
- Nominace na cenu Magnesia Litera
- Nominace na cenu Zlatá stuha
- Nominace na Cenu Jiřího Ortena

Tereza si nikdy nemyslela, že bude mít pleš dřív než její kluk. Neuměla si představit, že se jí bude stýskat po culíku, který ji lechtal na zádech. A už vůbec by ji nenapadlo, že blízké okolí i lidé na ulici jí budou vyjadřovat podporu v domnění, že si prochází chemoterapií. Když kvůli autoimunitní nemoci přišla během několika měsíců o všechny vlasy, musela se vyrovnat s novým vzhledem, s pocitem ztráty ženskosti i s nabídkou paruk. A změnila pohled na vztahy, práci a především na sebe.

Koloběh vyšetření a planých nadějí přinesl spoustu situací, na které se autorka dokáže podívat s nadhledem a humorem. Svůj první rok bez vlasů líčí ve svěžím díle, které i díky nevšední kresbě a citlivému zpracování od Štěpánky Jislové navazuje na bohatou tradici autobiografického komiksu ze světa.

Výběr Nejlepší knihy roku podle webu iLiteratura

Výběr Nejlepší knihy roku podle Radia Wave

V polovině 19. století stála Ostrava na prahu netušených proměn. Potenciál maloměsta, ležícího na rozhraní Moravy a Slezska, však už byl skryt doslova pod povrchem. První průmyslové podniky sice vznikly na žilách černého zlata sto let předtím, ale teprve železniční propojení s Moravou a Vídní a vybudování železniční stanice ve Svinově roku 1847 znamenalo rozhodující impulz pro rozvoj regionu. Právě architektura je přímým svědkem tohoto dění. Ukazuje proměnu maloměstského měřítka ve velkoměstské, racionální přístup bohatnoucí metropole k urbanismu, nebývalý rozmach industriální architektury, formativní vliv firemní estetiky Rothschildových Vítkovických železáren na podobu města i meziválečnou proměnu Ostravy ve správní středisko kraje. Historií architektury v období let 1845–1949 vás provede na 170 hesel a více než 400 fotografií.

Parta nebojácných dívek opět dokazuje, že skauting a fantasy jdou skvěle dohromady. Dívky nejdřív přepadnou obří jelenodlaci, pak tábor překvapí sněhová vánice – uprostřed léta by ji čekal málokdo – a vedoucí oddílu Jen se ocitá sama bez přátel. Ze spárů nebezpečí ji zachrání tajemná žena, která snad kdysi sama bývala záleskautkou. Podíváme se do minulosti tábora i jeho osazenstva, takže by si tenhle díl neměl nechat ujít nikdo, kdo to se sbíráním bobříků myslí vážně. Kdo by ostatně nechtěl vidět, jak vypadá opravdický zajdalen nebo chobokobra!

Záleskautky se právem staly kultem pro moderní čtenářky i čtenáře. Originální formou podporují hodnoty, jako jsou přátelství, tolerance, ochrana přírody a odvaha.

„Záleskautky jsem si zamiloval!“ – Guillermo del Toro

Cena Willa Eisnera (Nejlepší nová řada a Nejlepší komiks pro mládež ve věku 13 až 17 let)

Harveyho cena (Nejlepší komiks pro mladé čtenáře za rok 2015 a 2016)

Představte si, že vaše kůže je křehká jako motýlí křídla. I šev na oblečení vás poraní. Občas nemůžete polknout, jícnem nic neprojde. Jaké to je, žít s takovou křehkostí, by vám pověděla Olga Joklová, která nemocí motýlích křídel trpěla. Bohužel už to osobně udělat nemůže. Olga strávila většinu svého života tím, že upřímně o svém onemocnění mluvila a snažila se tak pomoci všem, kteří se s ním narodili, a otevřít oči těm, kteří nemají o podobné bolesti tušení. Olga si své myšlenky a postřehy zapisovala do nejrůznějších deníků a sešitů. Na její záznamy nyní vlastními povídkami navazují Petr Borkovec, Marek Šindelka, Lucie Faulerová, Jakub König, Jonáš Zbořil, Anna Bolavá a A. Gravensteen. Ilustracemi je doprovodil Lukáš Musil.

Vznikl tak pestrý povídkový soubor, který je zároveň vzpomínkou na jednu neobyčejnou ženu a poctou všem křehkým a statečným. Jeho koupí přispějete organizaci Debra, která lidem s nemocí motýlích křídel pomáhá prožít co nejvíce a trpět co nejméně.

Olga Joklová (1985–2015), držitelka Ceny Olgy Havlové, byla výjimečná. Ne kvůli svému onemocnění, ale pro svou povahu a statečnost.

Určitě tu větu znáte: "Když se pořádně nevyspíš, nebudeš zítra k ničemu." Z dobrého spánku, jenž má být sladkým odpočinkem, se stal strašák - když jej nedosáhneme, budeme v denních povinnostech selhávat. A tak se ve svých postelích převalujeme, počítáme hodiny, kupujeme čím dál sofistikovanější matrace a polykáme hypnotika, jejichž celosvětová spotřeba neustále stoupá. Sympaticky neokázalý, a přitom fundovaný výklad britského psychoanalytika Dariana Leadera odhaluje, že mnohé z našich požadavků na "zdravý spánek" jsou civilizační mýty. Prozrazuje, jak ovlivnila farmacie knižní trh, co se stalo s naším spánkem v moderní době, jak skutečně funguje usínání a proč se už nikdy nevyspíme tak jako dřív. Autor nepromlouvá pouze ke čtvrtině populace, která trpí insomnií, ale svým výkladem, plným odkazů na pop kulturu, literaturu, filmy, technologie, reklamu, politiku a média, oslovuje čtenáře se zájmem o to, jak společnost a civilizace mění naše mysli a těla.

„Přesvědčivá, poutavá a osvěžujícím způsobem příčetná kniha. Důležitá trefa v rámci probíhající debaty.“
--- The Guardian

Druhá světová válka byla historicky největší katastrofou a zároveň zdrojem největších inovací. Přinesla zánik impérií, zrod konceptu lidských práv či Organizace spojených národů. Díky válce se dočkal penicilin masové produkce, byly vyvinuty počítače a člověk zamířil do vesmíru. S válkou se však pojí především miliony obětí, strach z globalizace nebo z atomových zbraní. Válka je minulostí, na niž bychom dnes rádi spíše zapomněli. A přece jsou náš svět, náš každodenní život, naše uvažování o světě, politice, kultuře, ekonomii i náš jazyk a naše vyjadřování touto zkušeností trvale poznamenány. Stopy války v našich myslích nachází Keith Lowe v příbězích lidí, v politických a ekonomických koncepcích, propagandě, filozofii, literatuře, řeči médií i v našem každodenním jazyce, napříč všemi kontinenty a desetiletími, které nás od války dělí. To dědictví žije dál a válka není uzavřenou kapitolou.

„Knihu Strach a svoboda můžeme oprávněně prohlásit za jednu z nejužitečnějších knih o druhé světové válce za poslední desetiletí.“ --- Wall Street Journal

„Brilantně rozkrývá, jak se lidé – lapeni mezi svobodou a strachem – upínají ke světovým událostem. Lepší načasování mít kniha nemohla.“ --- Financial Times

Jídlo nás všechny spojuje, ale co když má člověk z jídla strach a bojí se, že mu některé potraviny nedělají dobře? Právě tím si puberťačka Raina prochází, spolužáci si přitom libují v nechutnostech a největší událostí je, když ve škole řádí střevní chřipka. Rainu ale její žaludeční potíže neopouští, do toho má spoustu starostí s dospíváním, školními povinnostmi a s kamarády. Co se to děje?

Celosvětově nejčtenější autorka komiksu vypráví empatický příběh podle skutečných událostí. Ukazuje, že není ostuda, když si člověk chce o své úzkosti s někým popovídat. Naopak - první krok k překonání našich obav uděláme, když se někomu svěříme.

Cena Willa Eisnera 2020 za Nejlepší komiks pro děti

Cena Willa Eisnera 2020 pro Nejlepší autorku

Výprava našla legendární město Cielis, ale místo pomoci přicházejí další otázky. Leon Rudovous potkává vystrašené obyvatele, kteří ve městě vídají duchy. Robot Cogsley s Miskitem si vyzkouší výchovu dračího mláděte a narazí na tajemství, které odkaz pánů kamene staví do jiného světla. Emily a její nový spojenec Max se chystají na nebezpečné zkoušky, které rozhodnou o jejich budoucnosti u Rady strážců.

Pohádková fantasy Amulet se stala základním kamenem moderní tvorby pro děti a mládež. Její autor Kazu Kibuishi v ní spojuje vlivy ze Star Wars, Pána prstenů, Alenky v říši divů nebo ze série o Harrym Potterovi, jejíž americkou edici k 15. výročí ilustroval.

"Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností." Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov. Autobiografie Promluv, paměti, původně vydaná roku 1951 a zásadně přepracovaná o patnáct let později, je nejen dokladem jeho slov, ale také výsostným uměleckým dílem. Zachycuje Nabokovův život v rozpětí let 1903 až 1940, počínaje šťastným dětstvím v Rusku a konče emigrantským životem v Paříži a Berlíně. Kniha vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny v přestávkách mezi lovem motýlů a psaním Lolity.

V posledních desetiletích se vzdělání často redukuje na pouhý nástroj tržní ekonomiky. Tak tomu ale nebylo vždy. Kniha dvanácti českých historiků přibližuje cestu, kterou prošlo školství v českých zemích od svých středověkých počátků, kdy bylo dostupné jen úzké elitě, až k masovému vzdělávání 21. století. Dílo nabízí široce koncipovanou syntézu, kterou česká historiografie dlouho postrádala. Jeho základní osu tvoří dějiny školství a vzdělanosti v Čechách a na Moravě (na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině v příslušných obdobích) dovedené do roku 2004. Kromě všech úrovní, typů a forem vzdělávání publikace zpracovává i bezprostředně související témata, jako jsou školní každodennost, školní architektura, mládežnické a studentské spolky. Věnuje se rovněž souvislostem vzdělanosti, rozkvětu knižní kultury včetně knihoven a čtenářských spolků, vydávání novin a časopisů či nástupu nových médií. Součástí výkladu jsou rovněž dosud málo zmapované oblasti bádání jako vzdělávání dívek a duchovních či lidová výchova.

Strhující a mrazivá reportáž je očitým svědectvím slovenského novináře přímo z místa konfliktu a živým kaleidoskopem mnoha životních příběhů, jež autor na východě Ukrajiny posbíral na obou stranách fronty. osudu Gruzínce Mamuky, bojujícího s ruskou agresí s kalašnikovem v ruce už od čtrnácti let, Jirky, českého dobrovolníka v řadách doněckých separatistů, Lízy z Luhanska, smiřující se s údělem uprchlice a zneužívané ženy, a řady dalších. Forró nevytvořil jen plastický obraz válečné každodennosti, ale také brilantní analýzu příčin zamrzlých konfliktů v prstenci obklopujícím Ruskou federaci, v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii, moldavském Podněstří či naposled na Ukrajinském Donbasu.

„Tomáš Forró dokázal, co se žádnému jinému novináři nepodařilo. Získal si důvěru lidí na obou bojujících stranách, kteří ho vzali mezi sebe, do zákopu a do bytu, kde s nimi prožíval bombardování a kde mu vyprávěli své osudy. Na začátku byl autorův záměr pokusit se porozumět záhadě, jak vzniká válka, pochopit kořeny zla. Tuto záhadu se mu podařilo rozluštit, dokázal však mnohem víc.“ - Martin M. Šimečka

Devatenáctiletá Dominika Chmurová se probouzí v mnichovské nemocnici. Po dlouhých měsících rehabilitace se jí navrací zdraví, ale klidná mysl ne. Místo aby se vrátila domů na Pískový vrch, kde se odehrával stejnojmenný román Joanny Batorové, cestuje po celém světě, střídá země i zaměstnání. Čím víc se vzdaluje domovu, tím víc se přibližuje Chmurdálii, krajině, která splňuje Dominičiny představy o ideální společnosti. Dominičiny osudy se prolínají s osudy mnoha žen, například se Sarou Jacksonovou, přímým potomkem takzvané Hotentotské Venuše, kterou v 19. století vystavovali jako kuriozitu v Londýně a Paříži. Jejich příběhy se spojují v jednom předmětu putujícímu z ruky do ruky - Napoleonově nočníku.

„Dominika Chmurová vidí svět jiným očima než všichni ostatní; je to dívka, která ráda fotografuje, ale nikdy na svých snímcích nezachytí celého člověka; dívka, která miluje živel vyprávění natolik, že se jí občas slévá fikce s realitou; dívka, která nikde nezapustí kořeny, a právě proto je ideální průvodkyní po světě, který prochází dramatickými změnami. Překládat román o natolik nemainstreamové, a přitom vnitřně silné hrdince je jednoduše radost. Doufám, že i čtenářům přinese její příběh radost, byť je poznamenán řadou nelehkých životních situací.“

- překladatelka Michala Benešová

Říká se, že láska hory přenáší. Jak se ale Magda a Kareem přenesou přes všechny kulturní a názorové rozdíly? Egypťan svázaný pravidly islámu a nespoutaná, impulzivní Češka žijí v Německu. V napjaté společenské atmosféře je Kareem vyčerpaný beznadějným hledáním zaměstnání a steskem po vlasti. Jednoho dne bez jakéhokoliv varování zmizí. Magda se ho vydá hledat do Káhiry a ocitá se v úplně jiném městě, než jaké znají turisté. Netuší, co všechno ji tam čeká… Netradiční próza mladé české autorky vypráví o střetu kultur s citem pro humorné situace a vtipné dialogy. Díky osobní zkušenosti zasvěceně a barvitě vykresluje prostředí přistěhovaleckých komunit.

Život dobrodruha není jednoduchý. Kdo však čte Hildu, ten ví, že může být i ohromně zábavný. Zvlášť když v pokoji za nábytkem objevíte tajuplná doupata, kam skřítci schovávají věci, o nichž jste si mysleli, že jsou už dávno ztracené. Třeba staré klíče, stínítka nebo hrací kostky. Ale aby Hilda neseděla jenom doma, vypraví se v tomto díle svých napínavých příhod lovit bobříky. Stane se totiž členkou skautského oddílu Vrabčáků. Chybět nebudou Větvík nebo Poleňák, ovšem v hlavní roli se tentokrát představí i velký krvelačný pes. Nenechte si ujít ani dobrodružství v knihách Hilda a pidilidi a Hilda a parádní slavnost.