Kundera

Novákovo opus magnum čerpá z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů i osobních svědectví. Věnuje se pochopitelně též Kunderovým vlastním textům, které na stránkách této knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých shrnutích.

„Novák hledal skutečně neobyčejně poctivě, neboť vedle věcí osobní povahy jeho kniha přináší i několik nových objevů textologických - což je o to překvapivější, že Milan Kundera rozhodně není spisovatelem, který by byl akademickou kritikou opomíjen. (...) Novákova detailně podložená a kritická kniha vzbudí kontroverze. A to je velmi dobře. Je totiž velice cenným příspěvkem k rozvoji žánru kritické biografie v českém literárním prostředí.“ -- Ladislav Nagy, Deník N

„Jako celek je Novákova kniha pozoruhodná, snad až obdivuhodná, taky velmi dobře napsaná. Nějakým způsobem Kunderu vykládá, člověk s ním nemusí ve všech ohledech souhlasit, pro to se ale knihy snad nepíšou ani nečtou.“ -- Ondřej Štindl, Týdeník Echo

„Jsou knihy, po jejichž dočtení v člověku ještě dlouho doznívá až fyzicky nepříjemný pocit: o jejich bolavém tématu předtím nic moc nevěděl a najednou o něm ví i to, co ani vědět nechtěl. Čerstvě se k nim zařadil životopis Milana Kundery. (…) Novák k novince přistoupil podobně jako ke svému "pravdivému románu" o bratrech Mašínových Zatím dobrý. Vedle bádání v archivech a rozhovorů s pamětníky se navíc mohl opřít o samo dílo Milana Kundery, které načetl do poslední řádky a v celé knize na něj odkazuje.“ -- Jan H. Vitvar, Respekt

„Právě takovouto knihu jsme potřebovali, i pro její demytizující pohled.“ -- Josef Rauvolf, ČT24

„Novák napsal životopis západního typu, stylem, který tady u nás kupodivu pořád ještě nikdo neovládá. Jednoduše, jasně, k věci. S použitím zkratky, svižně, s obratnou stylistikou - a s názorem, za který si samozřejmě zodpovídá.“ -- Michal Bystrov, Deník