Česká beletrie, poezie

Novákovo opus magnum čerpá z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů i osobních svědectví. Věnuje se pochopitelně též Kunderovým vlastním textům, které na stránkách této knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých shrnutích.

„Novák hledal skutečně neobyčejně poctivě, neboť vedle věcí osobní povahy jeho kniha přináší i několik nových objevů textologických - což je o to překvapivější, že Milan Kundera rozhodně není spisovatelem, který by byl akademickou kritikou opomíjen. (...) Novákova detailně podložená a kritická kniha vzbudí kontroverze. A to je velmi dobře. Je totiž velice cenným příspěvkem k rozvoji žánru kritické biografie v českém literárním prostředí.“ -- Ladislav Nagy, Deník N

„Jako celek je Novákova kniha pozoruhodná, snad až obdivuhodná, taky velmi dobře napsaná. Nějakým způsobem Kunderu vykládá, člověk s ním nemusí ve všech ohledech souhlasit, pro to se ale knihy snad nepíšou ani nečtou.“ -- Ondřej Štindl, Týdeník Echo

„Jsou knihy, po jejichž dočtení v člověku ještě dlouho doznívá až fyzicky nepříjemný pocit: o jejich bolavém tématu předtím nic moc nevěděl a najednou o něm ví i to, co ani vědět nechtěl. Čerstvě se k nim zařadil životopis Milana Kundery. (…) Novák k novince přistoupil podobně jako ke svému "pravdivému románu" o bratrech Mašínových Zatím dobrý. Vedle bádání v archivech a rozhovorů s pamětníky se navíc mohl opřít o samo dílo Milana Kundery, které načetl do poslední řádky a v celé knize na něj odkazuje.“ -- Jan H. Vitvar, Respekt

„Právě takovouto knihu jsme potřebovali, i pro její demytizující pohled.“ -- Josef Rauvolf, ČT24

„Novák napsal životopis západního typu, stylem, který tady u nás kupodivu pořád ještě nikdo neovládá. Jednoduše, jasně, k věci. S použitím zkratky, svižně, s obratnou stylistikou - a s názorem, za který si samozřejmě zodpovídá.“ -- Michal Bystrov, Deník

Režisérka a tanečnice Miřenka Čechová vychází z vlastních zkušeností a deníkových zápisků. Její próza je sebeironickým, syrovým a nelítostným obrazem studií na taneční konzervatoři a pražského života v divokých devadesátých letech.

Literární svět Petra Šabacha je královstvím, ve kterém namísto trůnu stojí hospodská židle, okolo stolu sedí štamgasti a rytířský řád se udílí za dobrý příběh. Na život se tu dívá skrz půllitr s pivem, aby získal patřičně komické rysy a nostalgickou náladu, a pije se svižně, aby nespadla pěna. Autorský styl Petra Šabacha představuje nejzákladnější formu, na níž stojí literatura - poutavě odvyprávěnou a vypointovanou historku, kterou ovládl osobitým stylem, s autenticitou a nadsázkou. Šabach se tak posadil k jednomu stolu s Jaroslavem Haškem a Bohumilem Hrabalem. Napsal desítky povídek a románů, z nichž některé byly zpracovány filmově a staly se obecně sdílenou výpovědí o konci normalizace a náhle svobodných devadesátých letech.

Když jsem Šabacha poprvé dočetl, přihodilo se mi něco, co mě do té doby nepotkalo. Jeho řeč mi byla tak blízká, jako bychom se dávno znali. Autor sázel do řádků slova tak přesná, že jsem je nestačil vychutnávat. -- Zdeněk Svěrák

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle týdeníku Respekt

Ocenění pro první díl:
- Cena učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství
- Cena nočních spáčů Noci s Andersenem
- Nominace na cenu Magnesia Litera
- Nominace na cenu Zlatá stuha
- Nominace na Cenu Jiřího Ortena

Český román Pohyby ledu, jehož autor se skrývá pod pseudonymem A. Gravensteen, čtenářům ukazuje, že důležitější je to, co na první pohled není vidět a co se tají pod hladinou.

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle týdeníku Respekt

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle serveru iLiteratura

- Výběr Nejlepší knihy roku 2019 podle Radia Wave

Jeden z nejpozoruhodnějších českých románů posledních let. Téma je relevantní, aktuální a má schopnost rezonovat i mimo sféru specialistů na současnou českou literaturu. -- Petr A. Bílek

Román potěší především ty, kdo se nebojí přestoupit hranice běžné detektivky. Čte se jedním dechem. Na konci se čtenář neubrání pocitu, že spolu s vypravěčem absolvoval doslova životní cestu, a kniha, kterou dočetl, je úplně jiná než ta, kterou začal číst. -- Anna Cima

Jestliže debutem loňského roku byl Magnesií Literou oceněný román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, pak tím letošním se pravděpodobně stanou Pohyby ledu od A. Gravensteena. -- Kateřina Čopjaková, Respekt

Česká literární scéna má pravděpodobně novou senzaci. A. Gravensteenovi se podařilo napsat nesmírně originální a čtivý text. -- Anna Stejskalová, Týdeník Rozhlas

Do tuzemské literatury přináší čerstvý ledový vítr z dalekého severu. -- Šárka Kadavá, Literární noviny

Román Pohyby ledu je jednou z nejpozoruhodnějších novinek české prózy letošního jara. -- Zdenko Pavelka, Český rozhlas Vltava

Jako debut jsou Pohyby ledu skutečně mimořádné. -- Daniel Mukner, iLiteratura

Neobyčejně zralý, rafinovaný román Pohyby ledu slibuje detektivku, ale přináší mnohem více. (…) Gravensteenova kniha je ojedinělý úkaz, který má fantaskními motivy proměňujících se realit a prostupných světů blízko k vrcholným dílům Michala Ajvaze. -- Vít Schmarc, Aktuálně.cz

Šel rychle, žádný jiný zvuk než jeho kroky a vítr ve větvích nerušil klid spícího sídliště. I proto zaregistroval tiché předení motoru dřív, než se auto zpoza rohu vynořilo. Okamžitě pochopil, že přijelo kvůli němu. To, co si mnohokrát v duchu představoval a čeho se obával, se stalo skutečností. Místo si vybrali dobře, skrýt se nebylo kam. Gevorg přesto neztrácel naději; dal se do běhu. Šokující konec novináře, bleskl mu hlavou přiléhavý titulek.

Komisařka Marta Stará dostává svůj první velký případ. Jak si nenápadná a trochu nejistá kriminalistka poradí s mimořádně spletitým vyšetřováním?

Od nájemných vrahů vedou stopy strmě vzhůru až k nejvyšším špičkám mafie, vrcholné politiky, ale i do studentského prostředí. V popředí se ocitá ctižádostivý politik Štěpán, jeho žena Anežka a devatenáctiletý, radikálně smýšlející syn Richard. Otce a syna zásadně rozděluje nejen odlišný pohled na svět, ale také Štěpánovo dávné tajemství. Mezi nimi se potácí úzkostná labilní matka.

Osudy hrdinů se proplétají, vražd přibývá. V napínavém současném příběhu se mísí prvky detektivky, thrilleru a rodinného dramatu, který přesahuje hranice Prahy i Česka.

O Trny v čase by měli zavadit především ti, kdo se v dětství s chutí ztratili v Sofiině světě a záhady je nepřestaly lákat ani v dospělém věku. Jan Tomeš přichystal literární výlet po myšlenkových proudech a také ukázal, že mileniálové nemají v hlavě jen avokádo.

Trny v čase jsou přesně ta knížka, kterou bych si bývala potřebovala přečíst v dospívání. Nikdy není příliš brzy na to představit mladým čtenářům duchovní rozměr bytí a bohatý svět, který se skrývá za šedou konvenční realitou, pokud otevřeme svou mysl zázrakům. -- Pavla Horáková, spisovatelka

Cena Magnesia Litera - Objev roku

Cena Jiřího Ortena

Cena Česká kniha

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly…

Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutujcí japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.

"Jde o jeden z nejpozoruhodnějších českých beletristických rukopisů, které jsem měl v posledních letech možnost číst. Zralý, mnohovrstevný a čtenářsky produktivní." Petr A. Bílek, literární historik a teoretik

"Detailně koncipované literární dílo autorky s bohatou jazykovou výbavou, autorky sečtělé a schopné nenásilně implikovat do tvorby své odborné znalosti a rešerše. Anna Cima napsala svůj první, ale určitě ne poslední román. V mnohém ohledu navázala na dílo Ladislava Klímy." Iva Procházková, spisovatelka

"V Probudím se na Šibuji nalézá letošní česká literární sezona konečně kýženou událost - kéž by takových debutů bylo za rok aspoň deset." Ondřej Horák, spisovatel a literární kritik

"Na poli české literatury se rozhodně jedná o objev, který bude záhodno do budoucna pečlivě sledovat." Jindřich Göth, literární kritik

Pozor, máme jen startovací limitovanou sadu 30 exemplářů.

Pozor, máme jen startovací limitovanou sadu 30 exemplářů.

Johana, román o lidské zranitelnosti i síle, křehkosti vztahů a chybách, které opakujeme a kterým se nedokážeme vyhnout, je společným dílem tří autorek. Jednotlivými dekádami Johanu provedly Zuzana Dostálová, Pavla Horáková a Alena Scheinostová.